Státní rozpočet podle ekonomů neodpovídá růstu české ekonomiky

"Celoroční deficit dosáhl druhé nejvyšší hodnoty v historii," uvedl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Nejvyššího deficitu dosáhl státní rozpočet v roce 2003, tehdy přesáhl 109 miliard korun. V porovnání s předloňským rokem je deficit hlubší o neuvěřitelných 73 procent, upozornil Vladimír Pikora z Next Finance. "Vezmeme-li v úvahu, že ekonomika roste o zhruba šest procent a že deficit rozpočtu činí téměř 100 miliard, je výsledek rozpočtu velmi špatnou známkou pro politiky," řekl Pikora.

"Promarnili jsme dva roky nejvyššího ekonomického růstu, kdy se dalo deficit stlačit pod tři procenta HDP," souhlasil analytik Raiffeisenbank Aleš Michl "Jen za prosinec nabrat deficit 67 miliard korun již nemá s ekonomickým myšlením nic společného," dodal Michl. Schodek státního rozpočtu ČR za rok 2006 odpovídá zhruba třem procentům HDP. "Přidáme-li k tomu mimorozpočtové fondy a dluhy obcí, dostali jsme se zhruba na 3,5 procent HDP," uvedl Michl.

V pozadí hlubokého deficitu stojí podle Pikory rychlejší růst výdajů než příjmů. Zatímco příjmy vzrostly o 6,6 procenta, výdaje se zvýšily o téměř 11 procent. Pomalý nárůst daňových příjmů kontrastuje s rychlejším než předpokládaným růstem ekonomiky v loňském roce, řekl Sobíšek. Podle Pikory stát přecenil své síly a vybral méně, než počítal. To se týkalo například příjmů z pojistného na zabezpečení, DPH, inkasa spotřebních daní nebo důchodů.

"Naopak více vybral stát na daních právnických osob - a to o tučných 8,5 procenta," uvedl Pikora. Podle něj se tak potvrdilo, že nižší daňová sazba nemusí automaticky znamenat nižší vybranou částku.

"Z pohledu výdajů jsou největší koulí na noze veřejných financí sociální dávky, jejichž objem vzrostl o 8,8 procenta," uvedl Pikora. To bylo podle něj z velké části ovlivněno loňskými volbami.

"Veřejné finance lze považovat za časovanou bombu, protože růst ekonomiky nebude dlouhodobě takto vysoký, ale naopak bude zpomalovat, což znamená, že bude zpomalovat i tempo růstu příjmů rozpočtu," upozornil Pikora. "Politici vidí, jak se blížíme k explozi, a stále nic hmatatelného nedělají," dodal.

Podle Sobíška údaje o státním rozpočtu nesignalizují žádnou akutní krizi. "Je však zřejmé, že se letos fiskál neobejde bez problému," dodal. "Vloni stát hospodaření nezvládl a letos to nebude lepší," souhlasil Michl a odhadl letošní schodek na 3,7 procent HDP.

Dnešní statistika je podle Pikory přesným opakem slovenských dat, kde byl deficit naopak výrazně nižší, než vláda plánovala.