Průzkum: Metropole východní části EU se budou rychle rozvíjet

03.01.2007 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Vídeň 3. ledna (ČTK) - Praha a další hlavní města východní části Evropské unie mají vynikající perspektivy rozvoje do roku 2013. Vyplývá to z průzkumu německého ústavu Feri Rating & Research pro časopis Capital, z nějž citovala agentura APA. Feri hodnotil kriteria hospodářského růstu, kupní síly, pracovního trhu a počtu obyvatel.

Evropským městem s největším rozvojovým potenciálem do roku 2013 je sice podle hodnocení irský Dublin následovaný Lucemburkem a Helsinkami, avšak na pátém místě už je Varšava, na sedmém Budapešť a na osmém Praha. Naproti tomu nejperspektivnější německé město Mnichov je až na 15. místě a německá metropole Berlín dokonce až 79.

Metropole západní Evropy vesměs nečeká podle Feri žádný mimořádný rozvoj. Brusel je na tom s 18. místem nejlépe, následuje Řím na 28., Paříž na 30., Frankfurt nad Mohanem na 32. a Vídeň na 35. místě.

Podle autorů prokázala studie zajímavou skutečnost, totiž že rozdíl mezi velkými a malými centry se stále zvětšuje. Toto zjištění odporuje původním očekáváním, že globalizace a převod stále více činností na internet povede k decentralizaci a vyrovnávání mezi malými a velkými městy.

"Pravdou je ale pravý opak. Internet postavení velkých center dokonce posiluje," uvedl Dirk Dohse z Ústavu pro světové hospodářství v Kielu.

Příčinou je zřejmě to, že podniky zaměřují svou strategii stále globálněji. Firmy sice mají tendenci přemisťovat své výrobní a administrativní kapacity do levnějších zemí východní Evropy a Asie, současně ale shromažďují své dosud často roztříštěné řídící štáby i výzkumná a vývojová oddělení do několika málo lokalit, které mají obzvlášť atraktivní strukturální vybavení. To posouvá hierarchii měst ve prospěch metropolí.

K tomu se připojuje i působení takzvané aglomerační ekonomiky zohledňující například blízkost hlavních dodavatelů, mezinárodního letiště, výzkumných ústavů, odborné pracovní síly nebo i pestré kulturní nabídky pro pracovníky. Také postupný přechod od industriální k vědecké společnosti zvyšuje přitažlivost metropolí. Poskytovatelé moderních služeb totiž potřebují podstatně méně plochy než například výrobci oceli nebo chemické závody.

Ekonomové v této souvislosti mluví o novém fenoménu "glokalizace". Probíhající globalizace totiž vyvolává v některých místech silný lokální rozvoj: vytvářením nových, výnosných pracovních míst ovlivňuje život na místní úrovni a mění podmínky pro politiku rozvoje obcí.

Feri je největší soukromý ústav hospodářských výzkumů v Evropě. V průzkumu byly ekonomický růst a kupní síla v celkovém výsledku zohledňovány 30 procenty, pracovní trh a počet obyvatel 20 procenty.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK