Bělorusko uvalilo na tranzit ruské ropy poplatek odvetou za clo

Rozhodnutí vlády zavést clo se zpětnou platností od 1. ledna přišlo krátce poté, co běloruský prezident Alexandr Lukašenko pohrozil Rusku uvalením dodatečných poplatků na tranzit ruské ropy na západ. Minsk požaduje, aby Moskva cla na vývoz ropy do Běloruska zrušila. Přes Bělorusko vede severní větev ropovodu Družba do Polska a Německa.

Konflikt o ropná cla vznikl koncem roku a vyostřil se ihned poté, co se obě země dohodly na cenách plynu. Moskva od 1. ledna zavedla exportní clo na ropu do Běloruska ve výši 180 dolarů za tunu s odůvodněním, že Minsk zneužívá levné ruské ropy k exportu svých ropných produktů na západní trhy. Rusko tím ztrácí miliardy dolarů, kterými subvencuje ekonomiku Běloruska a Lukašenkův autoritářský režim.

Rusko až dosud vyváželo do Běloruska ropu bez exportního cla, zatímco na vývoz do jiných zemí je uvalovalo. Obě země jsou úzkými spojenci a v 90. letech dokonce uvažovaly o politické unii. Moskvě však se subvencováním centrálně řízené běloruské ekonomiky levnou energií dochází trpělivost a ruský Gazprom si na Minsku již vynutil pro tento rok zvýšení ceny svého plynu na dvojnásobek.

Bělorusko snahy Moskvy o převod ekonomických vztahů na tržní úroveň odmítá a hrozí odvetnými kroky. Lukašenko dnes nevyloučil, že Bělorusko by kromě tranzitu ropy mohlo Rusku zpoplatnit i pronájem své půdy a zdanit ruský majetek na svém území.

"Jestli ti v Rusku, kteří se zalykají přílivem petrodolarů a dalších zdrojů deviz, by chtěli udělat z Běloruska obětního beránka, pak požádejme Ruskou federaci, tak velkou a bohatou, aby nám plně platila za naše služby," řekl Lukašenko podle státní tiskové agentury BelTA.

Ruský podnik Transněfť krok Minsku odmítl. "Bělorusko nemůže uvalovat žádná exportní cla nebo dodatečné tranzitní poplatky, protože ta ropa patří Rusku. Co se týče poplatků za tranzit, ty jsou stanoveny mezivládními dohodami, a nemohou tudíž být měněny bez souhlasu Ruska," řekl agentuře Reuters viceprezident Transněftu Sergej Grigorjev.

První místopředseda běloruské vlády Vladimir Semaško v úterý naznačil, že Minsk je ochoten se s Ruskem o příjmy z vývozu ropných produktů rozdělit až z poloviny proti dřívější nabídce 15 procent. Odhaduje se, že běloruské rafinerie loni odebraly kolem 20 milionů tun ruské ropy. Česká republika se stejným počtem obyvatel a značně bohatší ekonomikou dováží ropy asi třikrát méně než Bělorusko.

Rusko vyváží přes severní větev Družby přes milion barelů ropy denně. Tato ropa míří do rafinerií v Polsku a východním Německu i na reexport.