Pražské firmy vynaloží kvůli novému zákoníku až stamiliony

České dráhy, s 57.000 zaměstnanci největší zaměstnavatel v Česku, předpokládají, že dodatečné náklady by mohly dosáhnout až 390 milionů Kč. Na platnost zákoníku se dráhy připravily tak, aby se jím od prvního dne mohly řídit jako platnou zákonnou normou, uvedl mluvčí ČD Aleš Ondrůj. "Součástí toho je i zahrnutí dodatečných nákladů spojených se vstupem nového zákoníku v platnost do hospodaření společnosti," sdělil s tím, že dráhy se snaží tyto náklady minimalizovat.

České aerolinie, které zaměstnávají přibližně 5000 osob, podle prvních odhadů vyčíslily zvýšení personálních nákladů až o 180 milionů korun. Jaké bude skutečné zvýšení ukáže podle mluvčí Daniely Hupákové až provoz. "Nejvýraznější dopad bude mít povinné zavedení příplatku za práci v sobotu a neděli nebo zrušení paušálního placení přesčasů a vyplácení přesčasů za každou odpracovanou hodinu navíc," uvedla. Změna systému pohotovostí může vést i ke zvýšení počtu pracovníků, dodala.

České poště, která zaměstnává zhruba 38.000 lidí, nový zákoník podle mluvčí Dity Václavíkové přinesl kromě stresu personalistů zvýšení personálních nákladů, změny v podmínkách pro vyplácení příplatků i nové položky. "Například práce o sobotách a nedělích bude Českou poštu stát řádově desítky milionů korun navíc," řekla.

Ředitel personálního odboru České spořitelny Milan Kohout uvedl, že ČS zatím nemá přesně vyčíslené vícenáklady, odhadem se mohou pohybovat minimálně v řádu statisíců Kč. Připomněl, že nový zákoník má řadu nedořešených míst, například přechod dříve jmenovaných pozic do nových podmínek; zákoník také odkazuje na neexistující zákony.

Na podobné problémy upozornil mluvčí Telefóniky O2 Vlastimil Sršeň. "Neexistují například prováděcí pokyny případně zákony, na které se zákoník odkazuje, což znesnadňuje snahu vyhovět všem jeho požadavkům," uvedl. Zákoník podle něj zvyšuje mzdové náklady, ale detailní vyčíslení bude k dispozici až po zavedení všech změn.

Zákoník komplikuje také práci bezpečnostních agentur, které ale zatím náklady vyčíslené nemají. Finančně-personální ředitelka společnosti ABL Stanislava Bártová upozornila, že přeměna pohotovosti na pracovišti na pracovní dobu bude znamenat nárůst počtu zaměstnanců, a tím i mzdových prostředků. Místo odměny za pracovní pohotovost, která činí deset až 50 procent platu, budou muset firmy vyplácet plnou mzdu.

Bezpečnostní služba Raan se s touto úpravou vypořádala tak, že její pracovníci drží pohotovost v místě svého bydliště, aby nebyla započítána do pracovní doby. "Zákoník připouští vykonávat pohotovost v jiném místě, než je pracoviště zaměstnavatele. Pokud potřebuji, aby byl pracovník ve střehu, tak bude v místě bydliště a bude za to pobírat deset procent ze svého ohodnocení," řekl ředitel Raan Zdeněk Kučera, podle kterého nový zákoník obsahuje řadu nejasností. "Pokud by se měl dodržovat do detailu, tak všichni zkrachují a lidé si nevydělají ani korunu," podotkl.

Na nejasnosti v nové normě už dříve upozorňovali odborníci. "Bohužel, mnohá ustanovení zákoníku práce přinášejí nejasnosti, a tudíž je otázka, jak budou v praxi aplikována," uvedla například Jana Bartyzalová z úseku daňového poradenství KPMG.

Podle mluvčího společnosti United Bakeries Jaroslava Pompa zákoník zvedne náklady na pracovní sílu. "Finančním dopadem je například změna v odměňování noční práce z taxativně určené hodinové částky na deset procent průměrného výdělku, což je dražší zhruba o polovinu," uvedl. Kolik bude firmu nový zákoník stát, ale Pomp neupřesnil.

Naproti tomu pro Pražské vodovody a kanalizace podle mluvčí Marcely Dvořákové neznamená nový zákoník zásadní změny. Příplatky za práci pracovníci mají garantované kolektivní smlouvou a jsou na úrovni příplatků vyplývajících z nové úpravy. Přesčasová práce byla v PVK omezena, takže nové limity nepředstavují pro firmu zásadní změny. "Celkově lze říci, že nový zákoník práce je zbytečný mezikrok, protože nevyřešil zásadní věci ani nevyřešil zbytečnosti z původní normy," podotkla mluvčí.

Zákoník práce je kodexem, kterým se řídí pět milionů zaměstnanců a desítky tisíc zaměstnavatelů. Na některá ustanovení zákoníku podalo 73 poslanců ODS, KDU-ČSL a Strany zelených stížnost k Ústavnímu soudu. Podle nich by paragrafy mohly být v rozporu s Ústavou.