Nový zákoník práce zřejmě přinese firmám stamilionové náklady

České dráhy, které jsou s 57.000 lidmi největším zaměstnavatelem v zemi, předpokládají, že dodatečné náklady by mohly dosáhnout až 390 milionů Kč. Podle mluvčího ČD Aleše Ondrůje se dráhy snaží tyto náklady minimalizovat.

České poště, která zaměstnává zhruba 38.000 lidí, přinesl nový zákoník podle mluvčí Dity Václavíkové kromě stresu personalistů zvýšení personálních nákladů, změny v podmínkách pro vyplácení příplatků i nové položky. "Například práce o sobotách a nedělích bude Českou poštu stát řádově desítky milionů korun navíc," řekla.

České aerolinie s přibližně 5000 zaměstnanci vyčíslily podle prvních odhadů zvýšení personálních nákladů až na 180 milionů korun. Jaké bude skutečné zvýšení, ukáže podle mluvčí Daniely Hupákové až provoz.

Naopak pro Pražské vodovody a kanalizace neznamená nový zákoník práce podle mluvčí Marcely Dvořákové zásadní změny. Příplatky za práci mají pracovníci PVK garantované kolektivní smlouvou na úrovni příplatků vyplývajících z nové úpravy. Přesčasová práce byla již ve firmě omezena. "Celkově lze říci, že nový zákoník práce je zbytečný mezikrok, protože nevyřešil zásadní věci ani nevyřešil zbytečnosti z původní normy," podotkla mluvčí.

Mluvčí Telefóniky O2 Vlastimil Sršeň upozornil, že některá ustanovení zákoníku nejsou zatím zcela jasná. "Neexistují například prováděcí pokyny, případně zákony, na které se zákoník odkazuje, což znesnadňuje snahu vyhovět všem jeho požadavkům," uvedl. Zákoník podle něj zvyšuje mzdové náklady, ale detailní vyčíslení bude k dispozici až po zavedení všech změn.

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto, která je největším zaměstnavatelem ve Středočeském kraji, uspořádala řadu seminářů pro manažery a proškolila zaměstnance z oblasti lidských zdrojů a mzdových účtáren. "Bylo zapotřebí zohlednit nové zákonné požadavky v celé řadě firemních procesů, například v oblasti pracovní doby, cestovních náhrad, upravit formuláře personálních dokumentů a mnoho dalšího. Bylo třeba změnit také manažerské smlouvy," řekl člen představenstva Martin Jahn.

Na celkové vyhodnocení fungování nového zákona v každodenní praxi je podle Jahna ještě příliš brzy. "V krátké budoucnosti však považuji za problematické například ustanovení o souběhu bezpečnostních přestávek s přestávkami na jídlo a oddech," dodal.

Na nesrovnalosti v nové normě už dříve upozorňovali odborníci. "Bohužel, mnohá ustanovení zákoníku práce přinášejí nejasnosti, a tudíž je otázka, jak budou v praxi aplikována," uvedla například Jana Bartyzalová z úseku daňového poradenství KPMG.

V řadě podniků paradoxně způsobila změna zákoníku práce největší komplikace odborářům, kteří přitom byli připraveni na jeho podporu demonstrovat. Mnohé firmy v závěru loňského roku upozorňovaly na nejasnosti kolem platnosti normy, a proto se odsouvala kolektivní vyjednávání o zvýšení mezd a sociálních výhodách pro zaměstnance do roku 2007.

Například v Libereckém kraji se nové kolektivní smlouvy zatím podařilo uzavřít jen v několika podnicích, řekl Milan Šubrt z liberecké Asociace samostatných odborů. Ta v regionu zastupuje zaměstnance téměř 70 firem.

Problémy zřejmě přinese omezení přesčasů, dodržování bezpečnostních přestávek a konec vedlejších pracovních poměrů. Například českobudějovický dopravní podnik musí kvůli novému zákoníku přijmout sedm řidičů pro MHD.

Dopravce odhaduje, že jej to bude stát zhruba 2,5 milionu korun. Zvýšení nákladů na mzdy přitom poněkud omezí nařízení vlády z konce prosince, které zavádí u zaměstnanců v dopravě takzvanou pracovní pohotovost. Znamená to, že řidič, který má přestávku na konečné linky, je v pracovní pohotovosti, a tento čas se nepočítá do jeho pracovní doby.

Potíže se zajištěním přesčasů a pohotovostní služby avizuje v Jihočeském kraji také vodohospodářská společnost 1.JVS.

Problémem nového zákoníku práce pro firmy je také vysoké odstupné při odchodu pracovníka ze zdravotních důvodů. Například těžební společnost OKD kvůli němu přijde ročně o desítky milionů korun. Bude muset totiž nově vyplácet odstupné 12 měsíčních platů horníkům, kteří překročí takzvanou expoziční dobu, po jejímž uplynutí už nesmí pracovat v dole. Doba expozice se podle prašnosti pracovišť pohybuje kolem 15 let, řekla mluvčí OKD Věra Breiová.

Zákoníkem práce, jenž nahrazuje právní úpravu z roku 1996, se řídí pět milionů zaměstnanců a desítky tisíc zaměstnavatelů. Norma, kterou ve sněmovně prosadili levicoví poslanci, obsahuje podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase z ODS zhruba 80 chyb. Na některá ustanovení zákoníku podalo 73 poslanců ODS, KDU-ČSL a Strany zelených stížnost k Ústavnímu soudu. Podle nich by paragrafy mohly být v rozporu s Ústavou.