EK a Německo nabádají k dodržování smluv o dodávkách energií

09.01.2007 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Berlín 9. ledna (zpravodaj ČTK) - Evropská komise a Německo dnes zdůraznily nutnost dodržování smluv o dodávkách energií. Se zřetelem na přerušení dodávek ruské ropy předseda komise José Barroso a kancléřka Angela Merkelová podpořili záměr usilovat o větší nezávislost unie na energetických dovozech. EK a německá vláda o tom dnes jednaly v Berlíně na úvod německého předsednictví v EU.

Evropská unie podle Barrosa přerušení dodávek neakceptuje a je velmi znepokojena. "Výpadek opět ukázal, jak je důležitá energetická bezpečnost," doplnila Merkelová na společné tiskové konferenci. Oba politikové se vyslovili pro větší pospolitost členských zemí a jednotný postup, aby se žádná členská země neocitla na holičkách.

Merkelová zdůraznila, že EU potřebuje více diverzifikace energetických zdrojů a více energetického šetření. To slouží také vytčenému cíli ochrany ovzduší.

Kancléřka také bude jednat o energetickém zásobování 21. ledna v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nepochybuje, že Rusko bude plnit své závazky, protože je plní už desítky let a plnilo je i v dobách takzvané studené války.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes své vládě přikázal, aby pokračovala v rozhovorech s Běloruskem o dodávkách ropy a jejího tranzitu do zemí západní Evropy. Považuje za nezbytné udělat vše pro to, aby byly zajištěny zájmy západních spotřebitelů ruské nafty.

Merkelová zároveň opakovala, že německá vláda chce za svého nynějšího předsednictví vypracovat plán schválení zamrzlé evropské ústavy. Mělo by v něm být zakotveno, jak členské státy dospějí do příštích voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 k ratifikaci dokumentu. Základem k debatám přitom musí být stávající dokument.

Český prezident Václav Klaus v novoročním projevu nabádal k obezřetnosti vůči německé snaze znovu otevřít diskusi o evropské ústavě.

Merkelová dnes v rozhovoru pro televizi ARD uvedla, že každá země by měla německému předsednictví tlumočit, kdo má jaké vůči ústavě pochybnosti, kdo co očekává a jaké změny by si přál. Týká se to jak hlasovacích proporcí v EU, budoucího složení EK a například vytvoření funkce evropského ministra zahraničí.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK