Odbory kritizovaly dohodu koalice, obsahuje prý protichůdné kroky

Pokud podle něj vláda nepodloží své záměry propočty a nesdělí, kde chybějící miliardy získá, "zodpovědným poslancům" prý nezbývá než kabinet nepodpořit. "Já kdybych byl poslancem, tak ji (vládu) nemůžu podpořit. I když bych si přál, aby tady vláda byla. Přál bych si, aby se tu nějakou dobu vládlo jinak, ať se to vyzkouší, ale tohle je experiment," řekl Štěch, který je současně senátorem za ČSSD. Její šéf Jiří Paroubek ve středu zopakoval, že strana nový kabinet nepodpoří a nebude ho ani tolerovat.

Koaliční dohoda je podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) natolik podrobná, že se od ní vládní program příliš lišit nebude. Odboráři tvrdí, že po uvedení trojkoaličních záměrů do praxe si pohorší 80 procent zaměstnanců.

Cíl vlády snížit schodek veřejných financí považují odbory za správný, nelíbí se jim ale cesta k němu. Trojkoalice počítá s poklesem daní z příjmu na 17 až 19 procent. Tento krok je podle odborů výhodný jen pro lidi s příjmem nad 30.000 korun.

Podle odborářských propočtů by kvůli navrhovanému snížení daní z příjmu a zrušení daně z dividend a kapitálových výnosů rozpočet přišel až o 80 miliard korun. Zrušení daňového bonusu pro rodiny a společného zdanění manželů by naopak přineslo 11 miliard. Po odstranění dědické a darovací daně a daně z převodu nemovitostí by nepřiteklo 14 miliard.

Roční prázdniny pro živnostníky by stát připravily o 20 miliard. Stropem na odvody sociálního a zdravotního pojistného by stát ztratil sedm miliard. Zrušení příspěvku pro prvňáky, pohřebného a další navrhované úpravy by pak přinesly tři miliardy korun.

Složená daňová kvóta v ČR je podle analýzy pod průměrem 25 členských států EU. Štěch uvedl, že loni činila 35 procent a v EU průměrně 40 procent. Pokud by ČR měla průměrnou evropskou kvótu, v příštím roce by přebytek veřejných financí překročil 50 miliard korun, propočítaly odbory.

"Nevoláme po zvýšení daní, ale varujeme před jejich neuvážených rychlým snížením," řekl Štěch. Pokud by se daňová kvóta podle odborů v roce 2009 snížila pod 34 procent, příjmy rozpočtu by klesly proti loňsku až o 200 miliard.

Snížení sociálních výdajů z 56 procent hrubého domácího produktu pod 50 procent - tedy asi o 60 miliard - by podle odborů znamenalo mnohem větší škrty než jen rušení příspěvku pro prvňáky či pohřebného. Bylo by tak nutné zavést poplatky ve školství či zdravotnictví.

Důchodovou reformu považují odbory za potřebnou. Jsou ale proti možnosti vyvázat se z placení odvodů a jejich část převést do spoření. Podle Štěcha slovenské zkušenosti ukazují, že pak chybějí peníze na penze současných důchodců. Plánované snížení odvodů podle analýzy ekologická daň nedorovná.

Odboráři uvedli, že zodpovědné není ani novelizování zákoníku práce do letošního pololetí. Nutné je podle nich nejprve praxi po určité době vyhodnotit, a poté teprve změny provádět.