Brusel chystá reformy trhu s ovocem a zeleninou

Zatímco dosud pěstitelé ovoce a zeleniny dostávali z EU peníze v závislosti na tom kolik toho vyprodukují, nyní by se dotace měly odvíjet od rozlohy jejich zemědělské půdy. Určitou roli však budou hrát i další kritéria. Výjimkou je právě situace, kdy zemědělci budou dodávat své výpěstky do škol, charit a dalších zařízení.

V tom případě by EU uhradila plnou cenu výpěstků. Brusel se domnívá, že by takové opatření mělo přispět k lepšímu životnímu stylu mladých. Každým rokem totiž v EU přibývá asi 400.000 dětských "tlouštíků". Celkem jich jsou již více než tři miliony a další miliony školáků mají nadváhu. Evropské komisi je vzorem Velká Británie, kde tažení proti nezdravým potravinám ve školních jídelnách začalo již před delší dobou.

Na celkovou výši dotací ale bude mít zavedení ovoce a zeleniny do škol zdarma minimální dopad, vyjde asi na osm milionů eur. Celý sektor přitom ročně "spolyká" více než tři procenta rozpočtu EU, který přesahuje 100 miliard eur. Ovoce a zelenina tvoří pětinu veškeré zemědělské produkce v unii.

Komise si od reformy slibuje úspory v některých evropských fondech. Zhruba o polovinu by se měly snížit dotace na výpěstky, které podléhají rychlé zkáze a musí se brzy stáhnout z prodejních pultů. EU takovou zeleninu a ovoce dosud mohutně dotovala.

Rovněž ale lze předpokládat, že vyšší výdaje si vyžádají dotace farmářům, kteří se budou snažit modernizovat svojí výrobu, tak jak to Brusel požaduje. Naopak by měly klesnout dotace na vývoz a jejich efekt by se měl postupem času snižovat.

O osudu celé reformy zatím není rozhodnuto. Dá se očekávat především odpor Španělska a Řecka, kde pěstování ovoce a zeleniny tvoří zhruba třetinu celkové zemědělské produkce. Námitky zřejmě bude mít i Itálie, Malta, Portugalsko.

Přestože má celý sektor velký podíl na zemědělské produkci, Evropané ve spotřebě ovoce a zeleniny zaostávají za zbytkem světa. Podle statistik Světové zdravotnické organizace je denní doporučená dávka ovoce a zeleniny zhruba 400 gramů na osobu. Finové a Řekové jí sice bez problémů splňují, ale zbytek EU zaostává. Zejména Britové a Rakušané, kteří spotřebují asi 200 gramů na osobu denně.