Mezinárodní den spánku

Průměrný člověk stráví zhruba třetinu svého života spánkem. Bylo také dokázáno, že nedostatek spánku je více životu nebezpečný než nedostatek jídla... V době, kdy se obvykle zvířátka probouzejí ze zimního spánku a maturanti začínají ze spánku z důvodu narůstajícího objemu učení ukrajovat, si zbytek světa připomíná, že spánek je zdravý a nutný. Na nezbytnost kvalitního spánku poukazuje první jarní den, který byl vyhlášen Mezinárodním dnem zdravého spánku.

Mezinárodní den zdravého spánku
Ve středu 21. března si - v České republice již posedmé - spolu s dalšími 50 zeměmi světa připomeneme Mezinárodní den zdravého spánku, jehož hlavním cílem je prohlubování informovanosti veřejnosti o spánkových poruchách, o prevenci či popularizaci léčby poruch spánku. Jeho vyhlášení předcházel vznik celosvětového projektu o spánku a zdraví (Worldwide Project on Sleep and Health), jenž se zabývá problematikou spánku, jeho poruchami, provázanostmi s tělesným a duševním zdravím a tak i celkovou kvalitou života člověka.

Poruchy spánku
Mluvíme-li o problémech týkajících se spánku, skončíme většinou u nespavosti. Tato choroba se pak vyznačuje následujícími příznaky: obtížným usínáním, přerušovaným spánkem, brzkým ranním probouzením či pocitem neosvěžujícího spánku. Bližší informace či případně test pro vlastní hodnocení nespavosti naleznete zde: www.nespavost.cz.

Kafe s mlékem a medem?
Odborníci pro zlepšení spánkových podmínek doporučují veskrze příjemné věci - nehlučné prostředí, zatemněnou ložnici, pokojovou teplotu mezi 16 - 20 stupni a pohodlnou postel. Nežádoucí je naopak kofein, alkohol, psychické obtíže nebo nepravidelný spánkový režim. Zdá se, že maturita, státnice a jiné pikantní zkouškové zážitky spadají svými spánkovými okolnostmi, bohužel, spíše do skupiny negativ...




Několik zajímavostí o spánku
Pod pojmem zdravý spánek si většina z nás představí spánek dlouhý a vydatný. Není bez zajímavosti, že se v průběhu let průměrná délka spánku zkrátila z 9 hodin na počátku 20. století na současných 7,5 hodin. Historie však zná i takové, kteří ve svých oborech nesmírně vynikali, ovšem deklarovanou délkou svého spánku vyvraceli fakt, že krátký spánek či nespavost mají nepříznivý vliv na člověka, jeho výkonnost a zdraví vůbec.

Napoleon Bonaparte si vystačil jen se 2 hodinami spánku denně, Thomas Alva Edison zase tvrdil, že spánek otupuje a tak sám raději po 4 hodinách spánku 20 hodin pracoval. Skutečným "koumesem" však byl Leonardo da Vinci, který se prý po 4 hodinách vždy na 15 minut oddával spánku. Zde se nabízí spojení s tvrzením, že nejlepší nápady prý lidé dostávají právě před usnutím. Užitečnost obyčejného odpoledního spánku pak uznávají některé firmy v Americe, Japonsku či Německu, když svým zaměstancům dovolují se po obědě krátce prospat.

Proti odmítání přílišného množství spánku z důvodu obav z přibírání na váze stojí například závěry z pražského Kongresu evropské společnosti pro výzkum spánku (říjen 2004). Jinými slovy - byla prokázána spojitost mezi délkou nočního spánku a výskytem obezity: čím kratší je noční spánek, tím větší je výskyt obezity. Hurá!

A závěrem? Je nutné se dobře vyspat...ale jak to provést, když je času málo a učení či jiných neodkladných povinností příliš? Nevím, já jdu spát...dobrou noc:-)


Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.