Moje studium v Německu? Virtuální studio i kluby

O Erasmu už asi slyšel každý, koho kdy jenom napadlo vyjet studovat za hranice. Jde o program Evropské unie, který umožňuje studium v zahraničí studentům z celé Evropy. O udělení grantu je třeba zažádat často s velkým předstihem a vše je spojenou se značnou dávkou byrokracie, ale přesto jde pravděpodobně o nejjednodušší cestu k zahraničnímu studijnímu pobytu.

Já jsem strávila téměř šest měsíců na Technické univerzitě (TU) v Ilmenau ve spolkové zemi Durynsko a věnovala jsem se tam mediálním studiím. Prvním do očí bijícím rozdílem bylo technické vybavení univerzity. Tím, že TU Ilmenau spojuje technické obory s humanitními, si může např. dovolit financování vlastního televizního, rozhlasového i virtuálního studia. Všechny koleje jsou zdarma opatřeny internetem, jsou moderní, a místa je na nich dost pro všechny zájemce. Knihovna se s tou naší na Masarykově univerzitě nedala srovnávat - tisíce knih z mého oboru v různých jazycích, dokonce i v češtině. Výborná byla i nabídka jazykových kurzů - měly dostatečnou kapacitu, všechny možné úrovně, a všechny byly zdarma.

Trošku odlišná byla organizace výuky. Němci kladli větší důraz na skupinovou práci, prezentace v powerpointu (v některých předmětech jsme jich připravovali každý i několik za semestr) a četbu v angličtině. Musím přiznat, že třeba práci ve skupinách ovládala většina studentů mnohem lépe než moji čeští kolegové, vše měli perfektně zorganizované, někdy až příliš detailně:-) Časté bylo zpracovávání seminárních prací společně v několika lidech. Zatímco lépe ovládali třeba práci se statistickými nebo audiovizuálními počítačovými programy, teoretické znalosti a paradoxně i jazykové mi přišly obecně lepší u českých studentů.

Na rozdíl od většiny českých kampusů, TU Ilmenau byla velmi koncentrovaná - veškeré koleje, učebny, laboratoře, menza i knihovna de facto tvořily malé samostatné městečko, pevně semknuté dohromady. Celá univerzita měla asi 7 000 studentů, takže panovala poměrně domácká atmosféra, mnohdy jsem si skutečně připadala jako na maloměstě, kde každý hlavně řešil "co - kdo - s kým - kde". Kampus byl ale na druhou stranu velmi bezpečný a malebný. Přímo na jeho území se nacházelo několik studentských klubů, kde jsme se po večerech bavili. Klasickou hospodu, na jakou jsme zvyklí my, byste tam ale jen stěží hledali - šlo především o taneční kluby, kde pracovali samotní studenti, a to zdarma.

Celkově byl můj semestr v Ilmenau plný zážitků, nových přátelství a nejen akademických poznatků. Pokud i vám v hlavě hlodá červík pokušení někam odjet, neváhejte a vyrazte do světa. Jde totiž o příležitost, která se po střední nebo vysoké škole už nemusí opakovat!