Zhruba dva měsíce trvající problémy družstevních záložen přinesly překvapení - některé z nich, přestože spravovaly stamilionové sumy, vůbec nevedly v některých obdobích své existence účetnictví. "Se sestavením účetní závěrky byly problémy v 1. Družstevní, už vůbec se to nedaří v Družstevní stavební," říká šéf Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami Ivo Vrzal. Kam se při špatném účtování a absenci dokumentace o poskytnutých úvěrech mohly ztrácet
peníze členů úvěrových družstev? Jako ilustrace dějů minulých může posloužit příběh Družstevní stavební záložny, která spravovala zhruba tři sta milionů korun vkladů.Na její hlavní šéfy, které není možné zastihnout, připravuje úřad trestní oznámení. Ochotni mluvit jsou ovšem obchodně technický ředitel Jiří Kubalík a bývalý šéf bezpečnosti záložny Lubomír Příborský, kteří, podle svých slov, nebyli účastníky finančních machinací. Začátky Družstevní stavební jsou jak z vystřižené z románu začala fungovat v j
ednom pražském bytě, kam lidé nosili peníze s vidinou vysokého zhodnocení. "Účetnictví představovala, jak jsem slyšel, krabice od bot, kam se dávaly účty za nakoupené věci," říká Jiří Kubalík. "V roce 1997 se pak neúčtovalo vůbec," tvrdí. Družstevní stavební přitom navštívila kontrola z úřadu, ale nic nezjistila. Hlavním ekonomickým problémem záložny ovšem byla skutečnost, že peníze vylákané od členů pod slibem vysokých úroků se nezhodnocovaly ve výnosných projektech, ale v lepším případě na nízce úročených termínovaných účtech v bance. Tam se vždy odpoledne přenášely z přepážek družstva - v igelitové tašce. "Jednou dokonce někdo zaměstnankyni při přenášení tuto tašku se 750 tisíci korunami ukradl," tvrdí Lubomír Příborský. V horším případě se peníze rozpustily ve špatných obchodech a investicích či nedobytných úvěrech.O velké peníze záložna údajně přišla při pádu kursů nakoupených akcií. "Dalším příkladem špatné investice může být pořízení nákladné pobočky v pražské Průběžné ulici, která nikdy své přepážky ani neotevřela," říká Kubalík. "Její počítače se vrátily v neporušených krabicích." Ale peníze se ztrácely i při malých zakázkách, květinová výzdoba pobočky přišla na třicet tisíc korun - květiny přitom vzápětí nechali zaměstnanci firmy uschnout. Skutečnos
t, že vedení firmy poskytovalo podezřelé úvěry, potvrzuje i sdružení postižených členů. "Záložna poskytla desetimilionový úvěr člověku, který v jejích prostorách instaloval bezpečnostní systémy," říká mluvčí sdružení František Nožina. "Zajímavé je, že doklady od tohoto úvěru se později ztratily." Kolik je v kampeličce peněz a jaký bude její další osud? Nucení správci dosud nebyli schopni sestavit účetní závěrku. A to nejen z důvodů špatně vedeného účetnictví - za dva měsíce trvání správy se ve funkci správce vystřídali už tři lidé. Předposlední z nich ji vykonával dokonce pouze deset dnů - poté se údajně fyzicky zhroutil. "Příčinou byl nátlak, který na něj vyvíjelo sdružení členů kampeličky," říká Ivo Vrzal. Podle Františka Nožiny ovšem tento nucený správce neplnil své povinnosti. "Často vůbec nedojížděl do práce," říká František Nožina. "Kromě toho již svolanou členskou schůzi záložny bez jakéhokolik odůvodnění zrušil," říká. Ivo Vrzal ovšem vidí celou záležitost opačně: "Nátlak ze strany sdružení byl velký, dát někomu šanci pouhých deset dnů je nefér," říká.Ředitel úřadu tak byl včera nucen jmenovat dalšího správce - stal se jím člen sdružení členů Vít Kos. "Myslím, že skutečný stav v kampeličce budu znát za tři týdny, podklad pro některá obvinění by mohl být již za týden," tvrdí Kos, který je zastánce dalšího pokračování existence kampeličky. Někteří drobní členové záložny by si však raději přáli uvalení konkursu - tak by totiž mohli spoléhat na to, že se jim alespoň část prostředků vrátí prostřednictvím po
jištění vkladů. "Vít Kos jednoznačně hájí zájmy členů s vklady nad 125 tisíc korun, pro ně není pochopitelně možný návrat prostředků z pojištění zajímavý," říká drobný podílník Družstevní stavební Jiří Martínek.Naráží na skutečnost, že vklady v kampeličce jsou pojištěny ze zákona do 80 procent s maximálně možnou výplatou jednoho sta tisíc korun. "Pro člověka, který má v kampeličce milion korun, není pochopitelně teoretický návrat těchto peněz zajímavý," říká Jiří Martínek. Podle jeho slov by však drobní po
dílníci mohli doufat ve vrácení značné části prostředků z výtěžků konkursu, které se mohou stát zdrojem zajišťovacího fondu.Zdroj: MF Dnes z 10. 12. 1999
Sražení chodce na přechodu a získání spravedlivého odškodnění
Kvíz: Ukažte světu, jak dobře znáte ikonickou Škodu Fabia první generace
Luxusní, velké, pohodlné, ale nepříliš oblíbené: Fiaty 1500 L, 1800, 2100 a 2300 na italských, evropských i československých silnicích
Elektromobily dovážené z Číny nechceme. Amerika čtyřnásobně zvedne dovozní clo na čínská auta, chce před nimi ochránit svůj trh
Po Fiestě, Mondeu nebo Galaxy končí také Focus. Ford ho přestane vyrábět příští rok. S elektromobily ale nakonec spěchat nebude
