Proč odešel mluvčí České národní banky Martin Švehla?

09.11.1999 | ,
Domovská stránka


Odešel Martin Švehla z funkce v <!-- #42 --> <a href="." oldjava="('/moduly/modulzprava_velky/napoveda.phtml?language=1&id_kod=42',243,420,'no')">České národní bance</a> dobrovolně

Odešel Martin Švehla z funkce v dobrovolně? (On to tak říká.) Nebo ho prostě vyhodili? (To říká zase mnoho jiných.) Sám Švehla dokola opakuje, že na odchod pomýšlel již dlouho, že na celé věci není nic divného. Hlasy z bankovních kruhů (nikdo však nechce být jmenován) jsou jasné: Tošovský si vyřídil staré účty. "Pomsta je sladká," uvedl jeden z lidí, který je s prostředím kolem ČNB a dalších bank dobře obeznámen. "Je to prostě o současné atmosféře v ČNB, před p

ár lety by se něco takového nemohlo stát," dodává další. Ale proč pomsta, když sám Švehla tvrdí, že mezi ním a Tošovským se nic nestalo a rozešli se přátelsky?

Co se tedy stalo mezi guvernérem a jeho loajálním mluvčím, který jej věrně provázel devět a půl roku? Změnilo se během oněch skoro deseti let transformačního období skutečně tolik ovzduší v bance? "Cítím to tak, že celá atmosféra v ČNB je nyní horší. Rozhodující tým se v poslední době výrazně obměnil, banka musela propouštět, drahá rekonstrukce, dopr

ovázená neustálými pochybnostmi o jejím smyslu, klidu také nepřidala," uvedl jeden z centrálních bankéřů. A další dodává: "Mnoho kolegů si myslí, že jsou na černé listině, a já jsem tam zřejmě také." Ani on však nechce být jmenován. "Takovou otevřenost si opravdu nemohu dovolit," dodal. Ironií osudu si Švehla zřejmě připravil svůj pád sám; jak mnozí tvrdí, ve chvíli, kdy guvernér odešel na premiérskou misi do Strakovy akademie. Na tu jej přitom vynesla mimo jiné silná morální autorita, již neposkvrnila ani série pádů bankovních domů, kterou právě Švehla mediálně zvládl.

Právě doba, kdy byl Josef Tošovský premiérem, tedy konec roku 1997 a první polovina roku následujícího, však podle bankovních zdrojů přinesla Švehlovi nepřízeň Tošovského. Tehdy se vlády nad bankou ujal Pavel Kysilka a Švehla - na přání zbytku vedení ČNB odmítl následovat Tošovského do Strakovy akademie. V té době ovšem začala centrální banka propouštět. A Švehla jako šéf sekretariátu bankovní rady, který zajišťoval vše od styku s médii přes p

rotokol a zahraniční cesty až po vydávání publikací, propouštěl některé z více než 270 zaměstnanců. Mezi nimi byli i poradci guvernéra. Odborné kruhy si to tehdy vyložily jasně: Kysilka a Švehla se snaží z banky vytlačit Tošovského lidi, aby mu zabránili vrátit se na post guvernéra. "Pravda je taková, že jsme prostě snižovali aparát," říká nyní Švehla, "nikdy to nestálo tak, že odcházejí něčí lidé. Odcházeli pracovníci, které národní banka mohla oželet, protože snižovala náklady.

Ale ujišťuji vás, že pan Tošovský to bral přesně tak, jak jsem to uvedl." Podle lidí z banky však Švehla nesl těžce fakt, že po loňské změně bankovní rady, kdy odešel Pavel Kysilka, přišel o část svého vlivu. Šéfem sekretariátu se stal totiž Ota Kaftan, na nějž místo v radě také nez

bylo a který patří mezi lidi nejbližší guvernérovi. Švehla tak přišel o nemalou část impéria, které roky budoval. I nyní o tom - přes přísnou loajalitu k ČNB v každém slově - hovoří se zřetelnou ukřivděností. Nicméně hned dodává, že se jeho vztahy s guvernérem nijak nezměnily: "Vycházeli jsme a i nyní spolu vycházíme dobře. Někdy jsem měl jiné názory, ale to byl můj úkol. Pan guvernér je v některých případech akceptoval, v jiných nikoli." Jeden ze zaměstnanců ČNB naopak dodává: "Podle mne to jim dvěma - Kysilkovi a Švehlovi - guvernér nikdy nezapomněl."

Přes ujišťování o tom, že svůj odchod v podstatě plánoval, nemá zatím Martin Švehla jasno o svém budoucím působení. Tošovský mu nabídl místo v nově připravovaném Kongresovém centru ČNB, podle zdrojů z banky však za pouhou třetinu nynějšího platu. "Třeba se rozhodnu, že již nikdy nechci mít svého šéfa," poznamenal samotný Švehla a naznačil tak, že by se mohl věnovat poradenství. Podle některých zdrojů má Švehla následovat bývalého viceguvernéra centrální banky

Pavla Kysilku do rakouské Erste bank, která v současnosti jedná s vládou o převzetí České spořitelny. "To je nesmysl, žádná taková nabídka neexistuje, říká Švehla.

Zdroj: MF Dnes z 8. 10. 1999


Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka