Kampeličky se mají čile k světu, ale...

19.11.1999 | ,
Domovská stránka


Po více než 3 letech působení spořitelních a úvěrních družstev se ukazuje, že původní výchozí předpoklady byly správné

Po více než 3 letech působení spořitelních a úvěrních družstev se ukazuje, že původní výchozí předpoklady byly správné. V ČR existuje téměř 100 spořitelních a úvěrních družstev, která sdružují více než 90 000 členů a spravují vklady ve výši přes 8,5 mld. Kč. Kvalitativně jde o velmi rozdílné subjekty od malých družstev s počtem členů do 100 s místním působením a jednoduchým rejstříkem činností až po družstevní záložny s celostátní působností a sítí pob

oček, které sdružují tisíce osob, jimž jsou schopny poskytovat služby na vysoké úrovni. Vzrůst vkladů za rok 1998 proti roku 1997 lze vyjádřit indexem 3,7 a počtu členů indexem 2,5. Tento trend nadále pokračuje. Podíl problematických úvěrů nepřesahuje 2 % z celkového objemu nesplacených úvěrů.

Předzvěst poruch

Existují však poznatky, které nasvědčují, že by mohlo dojít k vážným poruchám z nejrůznějších vnějších i vnitřních příčin, nebude-li odpovídajícím způsobem posílena působnost dohledu a na druhé straně citlivě vyváženy povolené předměty činnosti družstevních záložen a některé záležitosti týkající se jejich vnitřních poměrů. Zákonem zřízený Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ) zahájil svou činnost po 1. lednu 1997 a po určité zaváděcí etapě si postupně vypracoval určitý systém dohledu, přestože jeho postavení jako zvláštního správního úřadu financovaného z poplatků družstevních záložen (návratná finanční výpomoc byla podle zákona poskytována státem od počátku činnosti) je anomálií, a z toho

vyplývající působnost přináší omezení, která se jeví v budoucnu jako neudržitelná.

Zkušenosti tří let

Bohaté zkušenosti z tříleté existence peněžních družstev lze shrnout do několika bodů:
Peněžní družstva nalezla na trhu odpovídající poptávku a dynamicky se rozvíjejí. Sehrávají významnou úlohu na trhu spotřebitelských a krátkodobých úvěrů a přispívají k financování malého a středního podnikání. Širšímu a významnějšímu angažování v místním rozvoji a financování malého a středního podnikání brání dosavad

ní omezení.

V rejstříku a kvalitě služeb a produktů je dosažitelná vysoká úroveň, stávající právní úprava však omezuje další kvalitativní zlepšení a uspokojení poptávky členů družstevních záložen, zejména s ohledem na jednotný platební styk, informační systém a zprostředkování jiných finančních služeb.

Praxe odkryla potenciální rizika pro bezpečny a zdravý provoz družstevních záložen, která spočívají v překonaném úzkém rámci povolených činností a naopak v jiných ohledech v oprávněních umožňujících rizikové chování včetně neomezeného zakládání záložen a jejich "dceřiných" společností. Další spektrum rizik vyplývá z nedostatečné vnitřní kontroly, odborné a morální úrovně rozhodujících osob, nejrůznějších střetů zájmů, neexistence exaktních pravidel obezřetné

ho podnikání v peněžním družstevnictví a izolovanosti jednotlivých záložen. Postavení a působnost vnějšího dohledu se přitom jeví jako faktor, který nepřispívá k eliminaci rizik především preventivně tvorbou norem a vymezováním rozhodujících ukazatelů.

Sou

bor družstevních záložen, Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami a Zajišťovacího fondu družstevních záložen není podle stávající právní úpravy chápán jako komplexní celek s pevnými vzájemnými vazbami (v době vzniku ani nemohl být), do popředí vystupuje problém vytvoření právně závislé soustavy sestávající z jednotlivých záložen s omezenou suverenitou a jejich peněžního a družstevního ústředí včetně ovládaných právnických osob a vyčlenění supervizora a regulátora do oblasti státních orgánů; přitom může být předmětem úvah, zda nadále řešit pojištění vkladů zvláštním systémem.

Místo závěru

S ohledem na neexistující pevné vazby mezi záložnami je perspektivní zavést koncepci jednotné a samosprávné soustavy peněžního družstevnictví, jejíž vnitřní poměry jsou upraveny s ohledem na konsolidované účetnictví celé soustavy, a dohled nad celou soustavou se vykonává na konsolidovaném základě, a to v dostatečném předstihu před zatím v úvahu připadajícím datem vstupu ČR do Evropské unie, a to dokonce bez ohledu na t

oto členství. Vzhledem k zásadní změně pojetí a s ohledem na pozitivní i negativní jevy zaznamenané v současnosti musí projít peněžní družstevnictví určitou transformací. Ta v sobě zahrne postupnou tvorbu vnitřního institucionálního a normativního uspořádání, nutný ozdravný proces včetně restrukturalizace aktiv a pasiv, vzájemné propojení a unifikaci postupů a metod a celkový kvalitativní posun na vysokou úroveň potřebnou pro konkurenceschopnost v rámci evropského trhu.

Zdroj: Banky a Finance 10/99

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka