Žádný penzijní fond není momentálně vážně ohrožen

29.11.1999 | ,
DŮCHODY A DÁVKY


Jmění penzijních fondů již dosáhlo víc než 35 miliard korun, z toho je asi deset miliard vyplacených na státním příspěvku

Jmění penzijních fondů již dosáhlo víc než 35 miliard korun, z toho je asi deset miliard vyplacených na státním příspěvku. Stát proto nutí tyto fondy k bonitnějšímu složení portfolií.

Každý penzijní fond se dá vytunelovat a státní dozor se snaží, aby se šance tunelářů snížily. To znamená, že se o tunelování musí dozor dovědět dřív, než peníze zmizí. Uvedl to na páteční tiskové konferenci Asociace penzijních fondů ředitel odboru pojišťovnictví a penzi

jních fondů Ministerstva financí Václav Křivohlávek.

Zároveň potvrdil tvrzení našeho listu z 25. listopadu, že některé penzijní fondy nevýhodně investovaly a jejich portfolio není složeno bonitně. "Je jasné, že portfolia, která se utvářela téměř čtyři roky, nejsou dobrá. Špatné investice se musí napravit v čase - dozor je bude sledovat a konflikty bude řešit," konstatoval.

Na dotaz HN, které fondy jsou bezprostředně ohrožené, uvedl, že "v tomto okamžiku není žádný penzijní fond v takovém stavu, jako byl například penzijní fond Garance, jehož ředitel je nyní ve vězení". Fond Garance je podle informací Ministerstva financí od ledna 1999 v likvidaci, protože s penězi účastníků nehospodařil podle zákona.

V roce 1994 vzniklo 44 penzijních fondů, nyní jich působí pouze 25 a šest je jich v likvidaci. Prozatím bylo likvidacemi fondů postiženo asi 5000 klientů, ale ve většině případů byli vyplaceni v plné výši. Jenom u dvou fondů (Garance a Bankovní penzijní fond) jsou plné výplaty ohroženy. Křivohlávek sice řekl, že "investiční politika fondů je konstantní, dokonce se mírně zlepšuje," ale poté nicméně zdůraznil, že "státní dozor ví, že některé penzijní fondy jsou dobré a jiné horší, ale nelze jmenovat kterýkoli z nich, protože výsledky dozoru nejsou veřejné". Každá

taková informace by mohla znamenat konec fondu, i kdyby byla provedena určitá nápravná opatření". Ta jsou nutná proto, že celkové jmění fondů po čtyřech letech existence činí přes 35 miliard korun a stát se na něm podílí prostřednictvím státního příspěvku asi deseti miliardami.

Přesto ředitel odboru očekává, že v nejbližší době by měl klesnout počet fondů na deset až patnáct.

Jiří Král, ředitel odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí, v této souvislosti řekl, že jeho úřad i Ministerstvo financí připomínkovaly novelu zákona o bankovnictví tak, aby obsahovala i zákonné pojištění vkladů klientů penzijního připojištění. "Je otázka, zda se na naši připomínku dostane," soudí Král.

Stejně tak Asociace penzijních fondů uvažuje o určité formě pojištění vkladů, která však ještě nemá pevné obrysy.

Král dále přiblížil situaci okolo příprav věcného záměru zákona o zaměstnaneckých fondech. Zatím se podle něho diskutuje nad základními tezemi, které charakterizoval jako kontroverzní. Jak uvedl, zaměstnanecké penzijní fondy by měly být součástí dobrovolného systému penzijního připojištění, to znamená, že by šlo o dobrovolné rozhodnutí zaměstnavatele připlácet zaměstnanci, stejně tak by se měli dobrovolně rozhodovat zaměstnanci o účasti v systému.

Na správě fondu by se měli podílet zaměstnavatelé i zaměstnanci. Zaměstnanecký penzijní fond by měl být přísně oddělený právně i účetně od zaměstnavatele, mimo jiné i proto, aby přežil jeho případný zánik. Systém by měl být podle Krále koncipován tak, aby

nebránil mobilitě pracovníků a stát by nad ním vykonával dozor.

Podle mínění ministerstva práce by u nás mohlo vzniknout několik tisíc zaměstnaneckých fondů.

Zdroj: HN z 29. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY