Česká republika zůstává mezi postkomunistickými zeměmi svou dosaženou životní úrovní těsně za prvním Slovinskem. Jak ovšem upozorňuje většina expertů, je to díky tomu, že země čerpá z dlouholeté tradice průmyslově vyspělé ekonomiky. Vývoj v posledních letech totiž postavení České republiky mezi středoevropskými zeměmi spíše zhoršuje. "Jedna věc je dosažená ekonomická úroveň. Ta ukazuje, že Česká republika patří mezi kandidáty dlouhodobě k nejvyspělejším. Na druhou stranu tuto skutečnost nelze pře
ceňovat. Pokud nebude mít země přijaty evropské zákony, když nebude schopna je prosazovat a nebude konkurenceschopná, pak jí ani vysoká hospodářská úroveň vstup do unie nezaručí," varuje hlavní vyjednavač s Evropskou unií a náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Jednou z dlouhodobých výhod České republiky, která pramení právě z tradice, je podle odborníků nízká váha zemědělství v tuzemské ekonomice.Právě velikost agrárního sektoru podle Pavla Teličky hraje velmi citlivou roli při jednáních o vstupu do EU. "Zemědělství odčerpává polovinu celého rozpočtu unie. Zemi, kde zemědělství tvoří jen tři až čtyři procenta domácího produktu, bude unie považovat za méně problematickou než země, kde je zemědělství rozsáhlé," vysvětluje Telička. Jak vyplývá z údajů Eu
rostatu, v zemědělství pracuje v tuzemsku nejméně lidí z celé střední a východní Evropy - kolem 5,5 procenta a na HDP se podílí 4,5 procenta. V Polsku je přitom v zemědělství zaměstnáno téměř pětina obyvatel, ve Slovinsku více než desetina a v Maďarsku 7,5 procenta lidí. Opačná situace panuje v průmyslu. Ten má v České republice zdaleka největší váhu v ekonomice ze všech kandidátských zemí tvoří přes čtyřicet procent produkce v zemi. To je vysoké číslo i ve srovnání s průměrem unie. Je to ovšem na úkor služeb, které přispívají k tuzemské produkci necelými čtyřiapadesáti procenty, zatímco průměr unie je 67 procent. Mezi kandidátskými zeměmi mají služby nižší váhu jenom v Bulharsku a Rumunsku. Význam služeb je přitom obvykle považován za důkaz vyspělosti hospodářství.To však rakouský ekonom Jan Stankovsky popírá: "Nadprůměrný podíl služeb v té či oné ekonomice nelze automaticky považovat za nějaký znak pokroku. V rámci Evropské unie je pod jejím průměrem například tradičně průmyslové Německo či Rakousko." Ve prospěch České republiky vypovídají také čísla Eurostatu týkající se infrastruktury a životní úrovně. V tuzemsku například funguje 498 kilometrů dálnic, zatímco ve skoro čtyřikrát větším Polsku jich je jen 268 kilometrů. Ze středoevropských zemí má Česká re
publika také nejvíce automobilů na tisíc obyvatel, je to 358 vozů.Podle šéfa katedry hospodářských dějin Vysoké školy ekonomické v Praze Daniela Váni nejnovější obrázek středoevropských zemí jen potvrzuje, jak pomalu se mění struktura a vyspělost jednotlivých ekonomik. "Strukturu hospodářství nelze změnit za pár let. K tomu, že máme v tuzemsku velký podíl průmyslu a malý podíl zemědělství, byly položeny základy už v minulém století. Tehdy se Češi ze všech národů rakousko-uherské monarchie dokázali nejlíp c
hopit příležitosti, jakou nabízela průmyslová revoluce. To se podepisuje na struktuře, ale i na vyspělosti české ekonomiky ještě dnes. Hospodářské tradice mají velkou setrvačnost a mění se neuvěřitelně pomalu," tvrdí Daniel Váňa.Zdroj: MF Dnes z 9. 12. 1999
Kvíz: Ukažte světu, jak dobře znáte ikonickou Škodu Fabia první generace
Luxusní, velké, pohodlné, ale nepříliš oblíbené: Fiaty 1500 L, 1800, 2100 a 2300 na italských, evropských i československých silnicích
Elektromobily dovážené z Číny nechceme. Amerika čtyřnásobně zvedne dovozní clo na čínská auta, chce před nimi ochránit svůj trh
Po Fiestě, Mondeu nebo Galaxy končí také Focus. Ford ho přestane vyrábět příští rok. S elektromobily ale nakonec spěchat nebude
Mercedes-Benz GLC 300 de 4Matic kupé: Diesel v elektrice potěší
