Španělsko začíná ztrácet tempo

30.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Reforma pracovního trhu a zvýšení konkurenceschopnosti je předpokladem rozvoje

Reforma pracovního trhu a zvýšení konkurenceschopnosti je předpokladem rozvoje

Ekonomika Španělska dosáhla určité hranice růstu, který umožňoval odbourávání nezamě

stnanosti, ale nekorigoval strukturální nedostatky a vnější konjunkturální vlivy. Vánoční svátky vyšly Španěly o téměř pět procent dráž, než tomu bylo v loňském roce a na dárky a potraviny utratili v přepočtu asi 18 tisíc Kč, tedy běžnou měsíční mzdu zaměstnance. Tato částka ilustruje stále ještě vysokou domácí poptávku a na plno uhánějící rychlík španělské ekonomiky, která si od roku 1995 udržuje nadprůměrný růst HDP (letos se očekává 3,7 procenta) ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie. Rozjetí umožnila široká privatizace a liberalizace, úsilí madridské vlády dovést Španělsko do eurozóny, což znamenalo redukci státního deficitu (v roce 1999 půjde o jednoprocentní deficit HDP) a za současné konzervativní vlády premiéra Aznara snížení daňové zátěže a úrokových sazeb a nakonec působení příznivé konjunktury.

Nehledě na zmíněné pozitivní faktory si vládní činitelé, mimo jiné kvůli blížícím se březnovým parlamentním volbám, dělají starosti s některými nepříznivými signály. V určitém smyslu se totiž dá říci, že španělský hospodářský systém začíná vyčerpávat svůj potenciál. Potvrdila to nedávná zpráva OECD o stavu španělské ekonomiky, podle níž nezbytným předpokladem dalšího úspěšného vývoje je prosazení reformy pracovního trhu a zvýšení konkurenceschopnost

i na trhu zboží. OECD navíc vládu nabádá, aby neblahému riziku přehřátí ekonomiky předešla důslednými opatřeními v oblasti fiskální politiky a sanace státního rozpočtu, jehož deficit má letos dosáhnout 1,3 procenta HDP.

Navíc dosavadní hospodářský boom poněkud opadne a v roce 2000 se ustálí na 3,5 procenta. Negativně se na zpomalení podepíše zbrzdění domácí poptávky. Obavy také budí vyšší inflace (2,4 procenta) a nevyrovnaný zahraniční obchod, ovlivněný částečně vysokými mzdovými náklady a kvůli zbytkům mo

nopolů i nízkou cenovou transparentností v některých odvětvích. Nižší růst se odrazí na pomalejším odbourávání nezaměstnanosti, která od roku 1996 spadla z 22 procent na dnešních 15 procent. Přesto počet osob bez práce zůstává ve Španělsku jedním nejvyšších z celé EU. Přírůstek nových pracovních míst zajišťovali dosud především malí podnikatelé, zatímco velké společnosti racionalizovaly a odbourávaly je. Centrální banka označuje rentabilitu místních firem jako nejlepší za celou historii, že pokud nedojde k investicích do modernizace a do vytváření nových pracovních míst, mohly by být dosaženy její hranice.

Zdroj: HN z 28. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU