Vize "akčního" premiéra

Začátkem tohoto měsíce vešel ve známost tzv. Akční program ČSSD, jehož součástí je mimo jiné i projekt Angličtina pro všechny. Nestojí za ním nikdo menší než premiér Stanislav Gross, který došel ke vskutku objevnému závěru: "Ať se to komu líbí nebo nelíbí, neznalost angličtiny je určitým limitem." O paradoxu mezi podobnými Grossovými výroky (nebo snad dokonce názory?!) a reálnou úrovní jazykových znalostí našeho premiéra bylo napsáno už mnohé, s jízlivostí odpovídající svému politickému postoji se tomuto tématu pravidelně věnuje např. časopis Týden.

Navzdory vlastním slovům Stanislav Gross Angličtinou pro všechny opravdu tak trochu objevuje Ameriku, ale nemějme mu to hned za zlé. Koneckonců můžeme být rádi, že někdo z čelných politických představitelů zase po dlouhé době řeší skutečně aktuální téma, a to překvapivě rázným způsobem: deset miliard je jistě úctyhodná částka. Co ale právem vyvolává obavy, je otázka, zda premiér a ministryně školství Petra Buzková skutečně vědí, co dělají, nebo zda jimi obhajovaný projekt skončí jako populistická černá díra na státní finance.

Více peněz pro angličtináře?

Problém s výukou cizích jazyků na našich školách existuje, na tom se shodují pracovníci z vedení škol, rodiče dětí i sami učitelé. Chybí odpovídající počet kvalifikovaných pedagogů, chybí prostředky na jejich odměny a školení, o možnosti udržet na škole kvalitního zahraničního lektora ani nemluvě. Situace skutečně potřebuje účinné řešení.

Premiérova koncepce však o příliš hluboké znalosti problému nevypovídá. Naopak prozrazuje mimo jiné špatnou obeznámenost s platovým systémem, který v našem školství funguje: Návrh zvýhodnit učitele cizích jazyků vyšším finančním ohodnocením naráží podle poradce ministryně školství Martina Profanta na existenci pevných platových tabulek a vcelku striktních pravidel pro mimořádné příplatky. Navíc se proti tomuto bodu přirozeně zvedají hlasy ostatních pedagogů, kteří považují protežování svých kolegů za nespravedlivé a nelogické. O to podivnější se zdá, že s tímto nápadem původně přišla právě ministryně Buzková.


Přilákat schopné učitele

Návrh dále upozorňuje na nízkou atraktivitu učitelství jako povolání. Vyučovat jazyk na základní či střední škole je finančně mnohem méně výnosné než uplatňovat svoje znalosti na soukromých školách, u firem zabývajících se překlady nebo tlumočením apod. Schopní mladí lidé s dobrou znalostí angličtiny či jiného jazyka stále častěji ze školství odcházejí.

Zmiňovaných deset miliard, jež ministerstvo slibuje, má tedy být použito především na vyškolení a v neposlední řadě i motivaci učitelů, kteří by pak měli houfně obsadit první stupně základních škol a vzdělávat žáčky v anglickém jazyce už od první třídy. Ke školení pedagogů hodlá ministerstvo najmout pokud možno co nejvíce lektorů z řad rodilých mluvčích - někteří z nich by se následně měli podílet i na samotné školní výuce.

I v případě, že by se podařilo tuto lehce idealistickou představu uvést do praxe, nelze očekávat, že univerzálně vyřeší neslavnou úroveň použitelných jazykových znalostí u českých žáků a studentů. Jak připomínají někteří pedagogové, více let studia angličtiny ještě nemusí znamenat lepší výsledek - k tomu by bylo nutné hlavně zefektivnit dosavadní výukovou metodu. Velká investice do jediné, úzce vymezené oblasti školství se navíc podle vedoucího školských odborů Františka Dobšíka až příliš podobá diskriminaci těch, kdo vyučují méně populární předměty.



foto: www.novinky.cz


Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.