Společné zdanění manželů podporuje rodiny

12.07.2017 | Petr Gola, Finance.cz
DANĚ


V letech 2005, 2006 a 2007 bylo v Česku zavedeno společné zdanění manželů. Opětovné případné zavedení tohoto daňového institutu je jednou z daňových možností, jak finančně podpořit zejména rodiny, kde jeden z manželů má z různých důvodů nižší zdanitelný příjem než druhý z manželů. Jak funguje společné zdanění manželů? Proč má společné zdanění manželů smysl i při aktuálních daňových sazbách?

Společné zdanění manželů přinášelo daňovou úsporu manželům, kteří měli různě vysoké zdanitelné příjmy. V letech 2005 až 2007 bylo v Česku zavedeno progresivní zdanění, tedy více daňových sazeb. Při využití společného zdanění manželů se veškeré zdanitelné příjmy manželů zprůměrovaly a každý z manželů zdaňoval polovinu, a v souhrnu tak rodinné příjmy podléhaly nižší daňové zátěži, než kdyby zdanil své příjmy každý z manželů individuálně.

V roce 2007 byly v Česku čtyři sazby daně z příjmu, a sice 12 %, 19 %, 25 % a 32 %. I během existence společného zdanění manželů bylo možné uplatnit při splnění zákonných podmínek slevu na manželku (manžela), a to ve výši 4 200 Kč.

Proč daňová podpora rodin formou slevy na manželku nestačí?

Manželé jsou daňově podporováni nyní slevou na manželku (manžela), která činí 24 840 Kč za rok 2017. Daňovou slevu na manželku (manžela) je možné uplatnit, když roční vlastní příjmy manželky (manžela) nepřesahují 68 000 Kč. V praxi tedy nejčastěji využívá slevu na manželku manžel, jehož manželka pečuje o dítě, a pobírá pouze rodičovský příspěvek (mateřská se do limitu počítá, rodičovský příspěvek nikoliv) nebo manžel (manželka), jehož manželka (manžel) je dlouhodobě nezaměstnaná bez finančního zabezpečení (podpora v nezaměstnanosti se do limitu počítá). Slevu na manželku je možné uplatnit pouze při splnění zákonných podmínek, společné zdanění manželů je možné využít mnohem častěji.

Aktuální daňové sazby a společné zdanění manželů

Nejlépe plní svoji funkci společné zdanění manželů při existenci progresivního zdanění, ale i při aktuálních daňových sazbách by přineslo společné zdanění manželů řadě manželských párů daňovou úsporu. Přestože je vysoká daňová sleva na manželku (manžela) výraznou finanční pomocí rodinám, kde jeden z manželů má příjmy do limitu, tak společné zdanění manželů může využít více rodin, které dle aktuální daňové situace nárok na slevu na manželku (manžela) nemají. Podívejme se na některé praktické příklady.

Praktický příklad 1): manžel ve starobních důchodu

Paní Nováková je v penzi a stále pracuje. Její manžel je rovněž ve starobním důchodu, ale již nepracuje. Paní Nováková odvede na dani ze své hrubé mzdy každý měsíc 1 560 Kč, neboť má hrubou mzdu 18 000 Kč. Pracující starobní důchodci odvádí daň z příjmu jako ostatní zaměstnanci. Paní Nováková nemůže uplatnit slevu na manžela, neboť vlastní příjem pana Nováka je vyšší než 68 000 Kč za rok, protože vlastní starobní důchod se počítá mezi hodnocené vlastní příjmy. Kdyby bylo zavedeno společné zdanění manželů, potom by paní Nováková obdržela po podaném společném zdanění manželů celou zaplacenou daň z příjmu během ve výši 18 720 Kč zpět. Daňová podpora manželů ve starobním důchodu, kde jeden z nich pracuje, by byla rozhodně přínosná s ohledem na zvýšení životní úrovně v penzi.

Praktický příklad 2): manželka pracuje na zkrácený úvazek

Paní Otáhalová pracuje na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 8 000 Kč. Manžel nemůže uplatnit slevu na manželku, protože vlastní příjem manželky je vyšší než 68 000 Kč. Kdyby bylo zavedeno společné zdanění manželů, tak by pan Otáhal obdržel část zaplacené zálohové daně z příjmu během roku zpět. Paní Otáhalová totiž z důvodu nízkého příjmu nevyužije v plném rozsahu slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč za kalendářní rok. Při zprůměrování příjmů by tedy část převedených příjmů nepodléhala dani, konkrétní částka by závisela na všech daňových slevách a daňových odpočtech, které by mohla paní Otáhalová využít.

Praktický příklad 3): manželka pobírá invalidní důchod

Manželka pana Soukupa pobírá invalidní důchod II. stupně ve výši 7 434 Kč. Pan Soukup nemůže uplatnit slevu na manželku, neboť vlastní příjmy manželky jsou vyšší než 68 000 Kč. Pan Soukup má hrubou měsíční mzdu 20 000 Kč a každý měsíc zaplatí na záloze na dani z příjmu částku 1 950 Kč, za celý rok tedy částku 23 400 Kč. Při existenci společného zdanění manželů by manželé v souhrnu dostali celou částku zpět, neboť by polovinu příjmů převedl na manželku, která by rovněž měla nárok na základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč jako všichni občané podávající daňové přiznání. Společné zdanění manželů by tedy finančně pomohlo manželům, kde jeden z nich pobírá invalidní důchod a přitom nepracuje.

Praktický příklad 4): solidární daň

Paní Šedá odvedla během roku 2017 na solidární dani 13 095 Kč a má povinnost tuto daň za rok 2017 platit. Manžel pan Šedý má hrubou mzdu 22 000 Kč měsíčně. Pokud by bylo zavedeno společné zdanění manželů, tak by solidární daň paní Šedá neplatila a rodinná daňová úspora by činila právě částku zaplacené solidární daně ve výši 13 095 Kč.


Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.