Co je dobré vědět o výpočtu zdravotního pojištění?

14.12.2017 | , Finance.cz
POJIŠTĚNÍ


Zatímco na dani z příjmu fyzických osob nemusí někteří zaměstnanci nic platit a v případě nároku na daňový bonus mohou dokonce peníze od státu obdržet, tak zdravotní pojištění musí být vždy zaplaceno. Jak vysoké je zdravotní pojištění, kdo je zodpovědný za platbu a na co si musí dát zaměstnanec pozor?

Nárok na daňový bonus vzniká, když je daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmu fyzických osob. Výši daně z příjmu fyzických ovlivňuje i nárok na daňové slevy a odpočty. U zdravotního pojištění tomu tak není. Při výpočtu zdravotního pojištění k žádnému snížení nedochází. Dva zaměstnanci s hrubou mzdou alespoň na úrovni minimální mzdy zaplatí na zdravotním pojištění vždy stejně.

Sazby zdravotního pojištění

Souhrnná sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu (hrubé mzdy). Zaměstnanci je z hrubé mzdy sraženo 4,5 % a dalších 9 % odvádí za zaměstnance zaměstnavatel. Za výpočet zdravotního pojištění je zodpovědný zaměstnavatel. V případě opožděné platby nebo platby v nižší částce je sankciován pouze zaměstnavatel. Při nástupu do zaměstnání je zaměstnanec povinen sdělit svoji zdravotní pojišťovnu. Rovněž je zaměstnanec povinen sdělit případnou změnu zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnaneckého poměru, aby bylo zdravotní pojištění vždy řádně placeno na účet správné zdravotní pojišťovny.

Platba do minima

Za každého zaměstnance musí zdravotní pojišťovna obdržet vždy alespoň 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2017 tedy částku 1 485 Kč a v roce 2018 již částku 1 647 Kč. Když má zaměstnanec hrubou mzdu nižší než minimální mzdu z důvodu práce na zkrácený úvazek a není současně pro účely placení zdravotního pojištění státním pojištěncem (např. studentem, penzistou nebo ženou na rodičovské dovolené), potom jde dopočet do minima na vrub zaměstnance, zaměstnavatel platí na zdravotním pojištění vždy 9 % ze skutečného vyměřovacího základu.

Praktický příklad: práce v důchodu a placení zdravotního pojištění

Paní Blahová je ve starobním důchodu. Pracuje na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 9 000 Kč. Na zdravotním pojištění je jí sraženo 405 Kč (9 000 Kč x 4,5 %) a dalších 810 Kč (9 000 Kč x 9 %) za ní platí zaměstnavatel. Pro účely placení zdravotního pojištění je paní Blahová státním pojištěncem a neprovádí se proto dopočet do minima. Kdyby paní Blahová nebyla státním pojištěncem, potom by zaměstnavatel zaplatil na zdravotním pojištění rovněž 810 Kč, ale paní Blahové by bylo na zdravotním pojištění v roce 2017 sraženo 675 Kč (1 485 Kč – 810 Kč).

Dvě zaměstnání

Někteří zaměstnanci pracují současně pro dva zaměstnavatele, např. na zkrácený úvazek. Zatímco výpočet daně z příjmu je u každého zaměstnavatele odlišný, neboť daňové slevy je možné uplatnit pouze u jednoho zaměstnavatele, tak výpočet zdravotního pojištění je v případě dodržení minimálního vyměřovacího základu u obou zaměstnavatelů stejný. Pokud zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele má hrubou mzdu vyšší než minimální mzdu a u druhého zaměstnavatele pracuje pouze na zkrácený úvazek několik hodin týdně s hrubou mzdou nižší než minimální mzda, tak se z hrubé mzdy u druhého zaměstnavatele vypočítá zdravotní pojištění ze skutečné hrubé mzdy (neprovádí se dopočet do minima), ale mzdové účetní je potřeba doručit příslušné potvrzení o platbě zdravotního pojištění od prvního zaměstnavatele.

Pracuji a jsem OBZP

Jestliže je měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, tak neplatí zdravotní pojištění zaměstnanec ani zaměstnavatel. Z dohody o pracovní činnosti se zdravotní pojištění neplatí, když je měsíční odměna 2 499 Kč a méně. Někteří pracovníci v praxi pracují současně pro více zaměstnavatelů s měsíční odměnou do limitu. Pro účely platby zdravotního pojištění nejsou v takovém případě vedeni jako zaměstnanci a pokud nejsou současně státními pojištěnci (např. studenty, penzisty, ženy na rodičovské dovolené), potom jsou v počítačovém systému své zdravotní pojišťovny vedeni jako OBZP s povinností platby zdravotního pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2017 tedy v částce 1 485 Kč a v roce 2018 již v částce 1 647 Kč.

Praktický příklad: práce pro dva zaměstnavatele a platba zdravotního pojištění

Paní Doležalová pracuje současně pro zaměstnavatele A na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 15 000 Kč a pro zaměstnavatele B s měsíční odměnou 8 000 Kč. U zaměstnavatele A je jí z hrubé odměny sraženo zdravotní pojištění 675 Kč (15 000 Kč x 4,5 %) a dalších 1 350 Kč (15 000 Kč x 9 %) za ni platí zaměstnavatel. Druhá odměna je do limitu, proto se zdravotní pojištění neplatí. V registru své zdravotní pojišťovny je paní Doležalová vedena jako zaměstnanec, musel ji přihlásit zaměstnavatel.


Čtěte také:

Kdo nemusí platit zdravotní pojištění?

Jak na platbu zdravotního pojištění u OSVČ?



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: POJIŠTĚNÍ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.