Kdy nejpozději musí zaměstnanec dostat mzdu? Může ji chtít v hotovosti?

23.09.2021 | , Finance.cz
DANĚ


Kdy a jak se vyplácí mzda? Jaký je rozdíl mezi termínem výplaty a mezi splatností mzdy? Jak dlouho musí zaměstnanec čekat na dlužnou mzdu, než může zrušit pracovní poměr, když zaměstnavatel včas nebo vůbec neplatí? Co má přednost - hotové peníze nebo poukázání mzdy na bankovní účet?

Mzda jako odměna za práci je splatná po vykonání práce. (I když to samozřejmě nebrání dohodě o vyplácení zálohy na mzdu, pokud k ní je zaměstnavatel svolný.) Nejpozději je mzda splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, za který náleží. Proto třeba mzda za práci za srpen je splatná v září. A může být vyplacena až posledního dne tohoto měsíce, tedy 30. září.

Mzda v hotovosti

Zdroj: Depositphotos

 

Něco jiného je termín vyplacení mzdy a něco jiného její splatnost

Pravidelný termín výplaty mzdy totiž není totéž, co splatnost mzdy. Navíc si termín výplaty může zaměstnavatel určit sám. Pravidelný termín výplaty mzdy musí být podle zákoníku práce sjednán čili dohodnut ve smlouvě nebo nebo určen zaměstnavatelem v rámci období splatnosti, a to je právě celý následující měsíc po vykonání práce. Mzda tak klidně může být vyplácena až poslední den následujícího měsíce.

I když je třeba termín výplaty určen nebo dohodnut na 15. den v následujícím měsíci, splatnost mzdy je a zůstává stejná - je to celý kalendářní měsíc. Pokud zaměstnanec nedostane své peníze za srpen v září, teprve 1. října mu začne běžet lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru, k němuž může zaměstnanec přistoupit proto, že nedostal včas své peníze.

Kdy (až) lze zrušit pracovní poměr pro nevyplacení mzdy?

Zaměstnanec totiž může zrušit pracovní poměr okamžitě, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. A tato lhůta se počítá ne od určeného termínu výplaty, ale až od splatnosti mzdy, na kterou má zaměstnavatel celý měsíc. Proto, když zaměstnanec nedostane peníze za práci odvedenou v srpnu, tak celé září musí čekat. A ani potom ještě nemůže okamžitě zrušit pracovní poměr a jít pracovat jinam. Patnáctidenní lhůta běží až od 1. října a teprve až po jejím uplynutí, takže až 16. října může zaměstnanec zrušit pracovní poměr. Jak vidno, zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy není moc rychlé a už vůbec ne okamžité, ačkoliv se tak jmenuje. Zaměstnanec musí čekat se zrušením pracovního poměru pro nevyplacení peněz za určitý měsíc až do 16. dne přespříštího měsíce. Pro nevyplacení mzdy za srpen lze právoplatně zrušit pracovní poměr nejdříve 16. října. 

Záloha a dobírka? Musí zaměstnanec dostávat zálohu na mzdu, tedy mít výplatu na dvakrát?

Zákoník práce už nepočítá se zálohou na běžnou mzdu. Zásadně není povinností zaměstnavatele poskytovat mzdu na dvakrát jako zálohu a pak dobírku - zbytek vyúčtované mzdy, podle skutečně odvedené práce, zdanění, odvodů apod. Takže neplatí, že na mzdu za září musí zaměstnanec dostat třeba v průběhu či koncem září zálohu a pak v říjnu zbytek mzdy. Zákoník práce počítá jen s jedním výplatním termínem resp. splatností mzdy. 

Zaměstnavatel je pouze povinen poskytnout zaměstnanci zálohu na mzdu splatnou během dovolené, pokud o to zaměstnanec požádá. Jinak zaměstnavatel zálohu na mzdu vyplácet nemusí. Jedině v případě, že se zaměstnanec chystá na dovolenou. (Něco však je záloha na cestovní náhrady, jak o ní píšeme zde:

Můžete chtít mzdu v hotovosti, abyste nemuseli k bankomatu?

Zákoník práce stále počítá s hotovostní výplatou mzdy. Podle něj se mzda primárně vyplácí v pracovní době a na pracovišti. Teprve nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu nebo plat v pravidelném termínu výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty. Pokud by snad neměl zaměstnanec bankovní účet, musí být mzda zaslána prostřednictvím poštovní poukázky. Další možností je, že zaměstnanec vystaví někomu plnou moc k tomu, aby převzal mzdu vyplácenou v hotovosti.

Drtivá většina zaměstnanců dostává peníze bezhotovostně na účet, ale zákoník práce s tím primárně nepočítá, opravdu počítá s výplatou v hotovosti. Ta představuje pro zaměstnavatele starosti navíc - počítání hotových peněz a tzv. sáčkování. Hrozí odcizení, chyba pokladní nebo pokladního atp. Proto většina zaměstnavatelů dává zaměstnancům podepsat již v pracovní smlouvě souhlas s bezhotovostní výplatou. Zákoník počítá s dohodou o bezhotovostní výplatě, nemůže ji však zaměstnavatel nařizovat.

Tip: Vypočítejte si vaši čistou mzdu!

Bezhotovostní výplata jen na jeden účet

Na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen po provedení srážek ze mzdy (daňových, pojistných, exekučních) zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem. Zase z toho plyne, že pro zákoník práce není bezhotovostní výplata automatická, je to jen sekundární alternativa. Navíc předvídá, že jen část mzdy si nechává posílat zaměstnanec na účet a další část si vybere v hotovosti v pokladně. Proto obvykle zaměstnavatel dává do návrhu pracovní smlouvy, kterou předkládá zaměstnanci k podpisu, ujednání o tom, že mu na účet bude posílat celou výplatu.

Stále tedy mají zaměstnanci přednostní nárok na hotové peníze. Výjimka platí pro zaměstnavatele se složitými provozními podmínkami. Jde o režimy, kdy by byla hotovostní výplata obtížná nebo neproveditelná. Pak může zaměstnavatel zaměstnanci zaslat mzdu na své náklady a nebezpečí (případný poplatek tak platí zaměstnavatel). Ale tohle neplatí pro běžnou firmu, ale třeba pro zaměstnavatele, jehož zaměstnanci se pravidelně pohybují v terénu - geodeti, průzkumníci apod. Proto si musí zaměstnavatel, aby se zbavil komplikací s hotovými penězi, výplatu na účet dohodnout. Přitom si zaměstnanec nemůže nárokovat rozesílání mzdy na více účtů, třeba na jeden výživné pro dítě, na další bance splátku úvěru a teprve na třetí zbytek mzdy. Všechno posílá zaměstnavatel na jeden zaměstnancův účet. Na jiné účty poukazuje zaměstnavatel část mzdy pouze v případě exekuce prováděnou formou srážek ze mzdy.

 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4.5
Hlasováno: 39 krát

Články ze sekce: DANĚ