Ruská válka bude stát ČR více než Slovensko či Německo. Proč? Kvůli koruně...

02.03.2022 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Česká koruna devalvuje, doplácí na válku na Ukrajině vyvolanou ruským agresorem. To s rostoucími cenami ropy i energií bude mít za následek růst cen a inflaci. Sveze se koruna s pádem rublu? A jak bude reagovat Česká národní banka? Jak může zdražování ovlivnit stát? Co všechno podraží?

Česká koruna patří mezi nejrychleji slábnoucí měny na světě. Poděkovat za to můžeme Putinovi, který ruskými vojsky zaútočil na Ukrajinu. Před měsícem činil kurz koruny vůči dolaru 21,18 Kč za dolar a koruna byla nejsilnější v posledním desetiletí. Dnes kurz koruny vůči dolaru přesáhl 23 Kč, během necelého měsíce tak kurz oslabil o téměř 2 koruny. Euro pak vychází na 26 Kč.

Kurz koruny silně padá

Zdroj: Pixabay

Kurz koruny vůči dolaru přesáhl 23 Kč za dolar

Česká koruna devalvuje vůči dolaru i euru, protože patří mezi malé rizikové měny.

Další měny, které doplácí na ruskou válku jsou kyrgyzstánský som, kazachstánský tenge, polský zlotý a maďarský forint.

Naše koruna klesá po kyrgyzstánském somu nejrychleji ze všech světových měn, které nesousedí s Ruskem, ani Ukrajinou.

Vysvětlujte trhům, že jsme velcí podporovatelé Ukrajiny a ekonomicky patříme mezi státy, které jsou nejvíce navázány na země eurozóny.

Marně tak můžeme šilhat k eurozóně. Euro vůči dolaru oslabuje, ale citelně méně než koruna. Kde jsou nyní všichni významní prognostici či protieuroví "vlastenci"?

Rozlučme se s naivní představou, že žijeme ve vakuu a že naši hrdou korunu jen tak nic nepoloží, protože jsme hospodářský, demokratický silný stát.

Stačí válečný konflikt v Evropě, pandemie či jiná krize a koruna ztrácí půdu pod nohama. 

Nicméně v polovolném pádu se nachází právě měna Ruské federace.

Tonoucí rubl stahuje i českou korunu

Ruský rubl zažívá těžkou devalvaci, který je držen zuby, nehty Ruskou centrální bankou, která silně intervenuje ve prospěch rublu.

Ekonomické sankce, kterým se vysmíval nejeden ruský politik (včetně Miloše Zemana), mají drtiví dopad na ruskou ekonomiku.

Ruská národní banka raději nechala Moskevskou burzu zavřenou, protože by se pád rublu ještě prohloubil a hrozila by hyperinflace a rozpad ruské ekonomiky. V současné době je hodnota jednoho rublu nižší než 1 cent amerického dolaru. Vůči dolaru rubl za měsíc oslabil o přibližně 47 %, vůči euru pak o 44 %.

Pokud by se Moskevská burza otevřela, tak by se v celé nahotě ukázaly dopady sankcí, masivní pokles cen akcií a jejich překotný prodej.

Následovala by masivní devalvace rublu, který se nyní aktuálně obchoduje kolem 111 rublů za dolar, respektive 117 rublů za euro.

Ruská centrální banka proti hlubšímu pádu zasáhla a zasahuje.

Zvýšila úrokové sazby z 9,5 % na 20 %, ruský stát vysává dolary i euro od exportérů a všeobecně kde může.

Putin zakázal vyvážet cizí měny,  jejichž hodnota překročí 10 tisíc dolarů (228 tisíc korun). Ruský stát rovněž cizincům nevyplácí úroky z ruských státních dluhopisů.

Ruská centrální banka má ovšem zmraženy devizové rezervy v dolarech, eurech, librách i v jenech.

Rubl již nestojí ani za cent

Skutečně, jeden rubl nemá hodnotu ani jednoho centu.

Rusové se snaží vybírat valuty z bankomatů, ale dolary a eura docházejí. Rubl ztrácí důvěru Rusů, jejichž úspory se rozpouští inflací.

Ruští se znovu uchylují k americkému dolaru, který si drží svoji hodnotu. stejně jako občané dalších socialistických bašt Venezuele či Kuby.

Objevují se signály, že ruská ekonomika je na pokraji krachu. Ale to, jak dlouho zvládne ruský medvěd ekonomicky krvácet je nejisté.

Naživu ho mohou udržet pouze rostoucí ceny ropy a energií. Ale ještě nesklapla poslední past demokratických států, SWIFT.

 

Ceny ropy vzhůru, státy OPEC těžit více nebudou

Ceny ropy a plynu letí na trzích nahoru, protože se trh obává přerušení dodávek plynu a ropy z Ruska. Cena ropy Brent dnes poprvé v historii překonala metu 2 500 Kč za barel a nebezpečně se blíží k ceně 2 600 Kč za barel.

Státy OPEC zatím nehodlají zvyšovat plánovanou těžbu, čímž by srazily cenu ropy. Západní státy tlačí na zvýšení těžby, protože drahá ropa pomáhá Putinovi financovat nesmyslnou válku. Jenže státy Perského zálivu na drahé ropě bohatnou také. Navíc ruští oligarchové mají mnoho "spřízněných duší" v zemích Perského zálivu a i zde přesouvají svůj kapitál, který by jim západní státy zabavily.

Slábnoucí koruna (vůči euru i dolaru) a rostoucí ceny ropy tvoří silný inflační tlak, růst cenové hladiny již tak atakoval meziročně 10% hranici a růst bude i nadále pokračovat.

Před válkou na Ukrajině koruna posilovala, naštěstí...

Česká národní banka (ČNB) od loňského podzimu bojuje s inflací pomocí zvyšování úrokových sazeb, které naposled zvýšila před měsícem. ČR má nejvyšší úrokové sazby v EU, což české koruně pomohlo posílit, v únoru byla koruna nejsilnější nejvíce za posledních 10 let. O měsíc či dva později se může stát, že bude nejslabší za posledních 10 let.

Euro vůči dolaru oslabuje také, ECB možná zvýší sazby

Euro vůči dolaru oslabuje, což s rostoucími ceny energií a ropy bude mít následek již tak vysoký růst cenové hladiny (inflaci).

Ozývají se hlasy pro zasáhnutí Evropské centrální banky růstem úrokových sazeb. Kdyby k tomu tak došlo, tak by podobnými kroky musela reagovat i Česká národní banka. 

Jak může Česká národní banka zabránit propadu koruny?

Centrální banky mají dvě hlavní zbraně k boji s devalvací měn.

První jsou úrokové sazby, jejíž zvyšování používají i pro boj s inflací. Ostatně tento nástroj ČNB používá již od loňského podzimu v boji s inflací.

Další růst úrokových sazeb ČNB nevyloučila již před zahájením ruské agrese. Ke zvýšení úrokových sazeb nahrává další růst cenové hladiny a oslabující koruna a pravděpodobný růst úrokových sazeb ECB, což ČNB donutí opět zvýšit úrokové sazby.

Případné další zvýšení úrokových sazeb by se promítlo i do cen úvěrů. To bude mít za následek větší nedostupnost vlastního bydlení a rovněž se omezí investice.

Druhým mocným, ale nepříliš populárním nástrojem zbraní jsou devizové rezervy, zásoby zlata a cenných papírů. ČNB tedy může posilovat kurz koruny prodáváním dolarů, eur, zlata a cenných papírů z devizových rezerv.

Tím se vysávají koruny z trhu a roste cena koruny (kurz). Devizové rezervy ČNB jsou poměrně velké, ale zbavovat se zlata v takto nejisté době určitě nebude populárním řešením. ČNB má k dispozici lehce přes 10 tun zlata, jehož cena na trzích roste (ostatně jako při větší válečných konfliktů).

Jak může dopady zmírnit stát?

Stát může snížit spotřební daň na pohonné hmoty, čímž by snížil cenu benzinu a nafty. Stát by tím přišel o příjem do státního rozpočtu, navíc naráží na minimální míru zdanění pohonných hmot, které je dáno evropskou směrnicí.

Ale prostor na snížení zdanění pohonných hmot český stát má.

Slabá koruna zdraží ceny výrobků i služeb

Drahé energie i ropa se promítne do cen zboží i služeb.

V Česku bude ještě zesílena slabým kurzem, závislostí na ruské ropě a plynu a pracovníků z Ukrajiny. Zdraží se dovoz do České republiky, naopak slabá koruna může pro český export znamenat oživení.

Nicméně český spotřebitel si připlatí a to napříč svým spotřebním košem.

To vše je cena války, kterou vyvolala Ruská federace. My to musíme zaplatit, zvládnout a vydržet. Naše oběť bude malá ve srovnání s oběťmi, které za nás Ukrajina v současných dnech platí.

Autor článku

Michal Bureš

Michal Bureš

Šéfredaktor Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 2.5
Hlasováno: 203 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU