Česká národní banka opět zvyšuje úrokové sazby, které jsou nejvyšší od roku 1999

22.06.2022 | , Finance.cz
ÚVĚRY A PŮJČKY


Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby, které jsou nyní nejvyšší od roku 1999. Jakou mají jednotlivé úrokové sazby výši? Budou se úrokové sazby nadále zvyšovat?

Česká národní banka (ČNB) opět zvýšila úrokové sazby, protože reaguje na vysokou a stále rostoucí inflaci. Dle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v květnu zvýšila meziročně o 16 %, meziměsíčně o 1,8 %.

Česká národní banka opět zvýší sazby

Zdroj: Shutterstock

ČNB zvýšila úrokové sazby na 7 %

Dle Českého statistického úřadu květnová meziroční inflace dosáhla hodnoty 16 %, dubnová 14,2 %, v březnu pak činila 12,7 %.

Česká národní banka predikovala vždy nižší růst cenové hladiny, navíc poptávka po zboží neklesá a ceny rostou prakticky vždy.

ČNB zvýšila sazby s platností od 23. června 2022 následovně:

  • dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) – 7,00 % p.a., vzrostla o 1,25 procentního bodu (od 6. 5. 2022 do 23. 6. 2022 byla 5,75 % p.a.)
  • diskontní sazba – 6,00 % p.a., vzrostla o 1,25 procentního bodu (od 6. 5. 2022 do 23. 6. 2022 byla 4,75 % p.a.)
  • lombardní sazba – 8,00 % p.a., vzrostla o 1,25 procentního bodu (od 6. 5. 2022 do 23. 6. 2022 byla 6,75 % p.a.)

Co znamenají jednotlivé úrokové sazby?

Repo sazba

Repo sazba je úroková sazba, dle níž se stanovují úrokové sazby pro fyzické i právnické osoby, například úroky z prodlení.

Diskontní sazba

Diskontní sazba je úroková sazba, za niž se úročí vklady, které mají komerční banky uložené u České národní banky.

Lombardní sazba

Lombardní sazba je úroková sazba, za kterou si komerční banky půjčují peníze od České národní banky.

Proč úrokové sazby rostou?

ČNB chce bojovat s vysokou inflací, protože úspory českých domácností ztrácí na hodnotě a hlavním nástrojem pro zkrocení inflace jsou úrokové sazby.

Vysoká inflace je tvořena nejen v Česku, ale i v zahraničí.

Česko pohání inflaci rozhazovačnou fiskální politikou vlády minulé, která se snažila koronavirovou krizí proinvestovat (bohužel masivním nárůstem mandatorních výdajů), ale i nynější. Dalším poháněčem inflace je dlouhodobě neřešená nízká nezaměstnanost, kdy se českým firmám nedostává pracovní síly. Další výraznou roli hraje proinflační očekávání domácností i firem, které zkrátka s růstem cen výhledově počítají.

Zahraničním motorem inflace jsou rostoucí ceny energií, pohonných hmot a dalších komodit, které jsou způsobené válkou na Ukrajině.

Rostoucí úrokové sazby komentuje ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková následovně: „Centrální bankéři se rozhodli opět zásadně zvýšit sazby. Nevím, jak velkou roli v tomto rozhodnutí sehrává fakt, že se v této sestavě bankovní rada sešla naposledy a očekává se, že ta nová bude ve zvyšování úroků smířlivější. Ať už ale bude složení rady na dalším zasedání jakékoli, tak už nepředpokládám žádné další dramatické zvyšování. Myslím, že základní úrok se nám ustálí okolo 7 procent. Bohužel pro mnohé z nás to bude v dalším roce znamenat výrazné zvýšení splátek hypotéky. Ve spojení s obecným zdražováním energií a zvyšováním cen jídla to může být pro mnohé domácnosti neudržitelné a já v současnosti nevidím světlo na konci tunelu.“

Další růst úrokových sazeb je tedy nepravděpodobný, protože nový guvernér ČNB Aleš Michl je proti dalšímu překotnému zvyšování úrokových sazeb.

Aleše Michla jmenoval prezident Miloš Zeman a do úřadu guvernéra ČNB Aleš Michl nastoupí 1. července 2022.

Dopady úrokových sazeb na českou ekonomiku

Banky a spořitelny budou reagovat na rostoucí úrokové sazby zvýšením úrokových sazeb hypotečních i obchodních úvěrů. Na druhé straně se budou zvyšovat úrokové sazby u spořicích účtů a spoření.

Přibližně 30 % podniků obchází drahé úvěry tím, že si půjčky berou v zahraničí v eurech. Domácnosti a malé firmy, které jsou čistě na českém trhu, budou muset do svých rozhodnutí zahrnout úvěry s vysokými úroky, což může negativně ovlivnit českou ekonomiku, protože investice firem se tím sníží. Je pravděpodobné, že se bude zvyšovat podíl českých firem, které si budou brát úvěry v eurech.

Domácnosti budou bojovat se zvýšenými splátkami i cenami hypoték a poroste poptávka po pronájmech, jejichž cena již nyní roste.

Rada ČNB se v současném složení sešla naposledy a v srpnu již bude zasedat v novém složení v čele s novým guvernérem Alešem Michlem.

Nový guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti avizoval, že další růst úrokových sazeb je nepravděpodobný a chce situaci stabilizovat a krotit inflaci jinými prostředky, převážně uklidňováním veřejnosti i trhů.

Uvidíme, jak se změna taktiky ČNB promítne do míry inflace, a hlavně do míry růstu HDP. 

Samotná ČNB v květnové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro rok 2022, kdy odhaduje zpomalení růstu HDP na 0,8 %.

Nicméně pro příští rok výhled mírně zlepšila, kdy odhaduje růst českého HDP o 3,6 %.

Dalším dopadem rostoucích úrokových sazeb je i to, že se investice v korunách stanou pro zahraniční investory žádoucí. Začnou tedy investovat, čímž vysávají z trhu koruny a tím se koruna posiluje. Alespoň to říká obvyklá praxe, ale ve skutečnost koruna neposiluje, což guvernér ČNB Jiří Rusnok komentoval následovně„Bez růstu sazeb bychom měli inflaci až 25 procent a euro za 30 korun.“

 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 2.5
Hlasováno: 3 krát

Články ze sekce: ÚVĚRY A PŮJČKY