Zdravotní pojištění z pohledu OSVČ v deseti bodech

V některých případech je platba zdravotního pojištění jedinou daní, kterou OSVČ platí – při nízkém zisku a při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Podívejme se v deseti bodech na zdravotní pojištění pohledem OSVČ.

• Zdravotní pojištění je povinné
• Změna zdravotní pojišťovny jednou za 12 měsíců
• Sazba zdravotního pojištění 13,5 %
• Minimální vyměřovací základ
• Neovlivňuje se výše nemocenské
• Zdravotní pojištění nemůže být nulové
• Pro zdravotní pojištění není zaveden strop
• Žádné slevy ani odpočty
• Plnění oznamovací povinnosti
• Neplnění povinností je sankcionováno

Zdroj: Depositphotos

Zdravotní pojištění je povinné

Každý občan s trvalým pobytem v ČR musí být pojištěn u jedné ze sedmi zdravotních pojišťoven působících na trhu. Ani OSVČ platící si vlastní komerční pojištění se nemohou ze systému veřejného zdravotního pojištění odhlásit.

Tip: Jak je to s pojištěním osob bez zdanitelných příjmů

Změna zdravotní pojišťovny jednou za 12 měsíců

Zdravotní pojišťovnu je možné změnit jednou za 12 měsíců, a sice k 1. lednu, nebo k 1. červenci. Přihlášku k nové zdravotní pojišťovně je přitom nutné podat nejdříve šest měsíců a nejpozději tři měsíce před požadovaným termínem změny. Změnou zdravotní pojišťovny samozřejmě nemohou OSVČ utéci před svými závazky u staré zdravotní pojišťovny a ani si snížit platbu na zdravotní pojištění.

Sazba zdravotního pojištění 13,5 %

OSVČ platí na zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu. Roční zdravotní pojištění se vypočítá v ročním přehledu, přičemž od ročního zdravotního pojištění se odečtou zaplacené zálohy během roku. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeny alespoň minimální měsíční zálohy. V roce 2023 to je částka 2722 Kč. Případný nedoplatek je následně nutné uhradit do 8 dní od odevzdání přehledu. Případný přeplatek je možné si nechat zaslat na účet nebo převést na úhradu dalších měsíčních záloh.

Tip: Minimální zálohy pro OSVČ v roce 2023, kdy je začít platit?

Minimální vyměřovací základ

V případě, že je skutečný vyměřovací základ (polovina daňového základu neboli polovina hrubého zisku) nižší než minimální vyměřovací základ, musí být při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti vypočteno zdravotní pojištění právě z minimálního vyměřovacího základu. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zdravotní pojištění vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu. Pro celý kalendářní rok 2023 je minimálním vyměřovacím základem částka 241 944 Kč, a roční minimální zdravotní pojištění je tedy 32 663 Kč (241 944 Kč × 13,5 %).

Neovlivňuje se výše nemocenské

Ze systému veřejného zdravotního pojištění je placena zdravotní péče. OSVČ platící více na zdravotním pojištění tedy nemají nárok na vyšší nemocenskou nebo vyšší invalidní důchod. Částka nemocenských dávek závisí na platbě dobrovolného nemocenského pojištění a částka invalidního důchodu na platbách na povinném sociálním (důchodovém) pojištění.

Zdravotní pojištění nemůže být nulové

Zdravotní pojištění se odvádí i z ročního zisku v jednotkách tisícikorun. Zdravotní pojištění nemůže být ani při nízkém zisku, na rozdíl od daně z příjmů fyzických osob, nulové. Zdravotní pojištění se dokonce platí i z nízkého zisku z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, což je rozdíl oproti sociálnímu pojištění, které se do limitu neplatí. Za celý rok 2023 se sociální pojištění z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatí, když je hrubý zisk do 96 777 Kč.

Pro zdravotní pojištění není zaveden strop

OSVČ musí zdravotní pojištění platit z jakkoliv vysokého dosaženého zisku. Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven žádný maximální vyměřovací základ, jako je tomu v případě sociálního pojištění. Pro rok 2023 činí maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění 1 935 552 Kč. Při velmi nadstandardním zisku se tedy zaplatí na zdravotní pojištění více než na sociální pojištění, přestože sazba sociálního pojištění (29,2 % z vyměřovacího základu) je vyšší než sazba zdravotního pojištění.

Žádné slevy ani odpočty

Zatímco při výpočtu daně z příjmů fyzických osob se uplatňují daňové odpočty a daňové slevy, při výpočtu zdravotního pojištění nikoliv. To v praxi znamená, že při shodně vysokém vyměřovacím základu zaplatí dva živnostníci na zdravotní pojištění stejně vysoké částky, i když jeden z nich má např. tři děti a druhý žádné.

Plnění oznamovací povinnosti

Mezi základní povinnosti všech OSVČ patří i plnění oznamovací povinnosti vůči své zdravotní pojišťovně, kdy je nutné rozhodné skutečnosti oznamovat do 8 dní.

Neplnění povinností je sankcionováno

V případě, že OSVČ neplatí řádně a včas zálohy na zdravotní pojištění, musí počítat s předepsáním penále. Pokud není odevzdán v zákonném termínu přehled, zdravotní pojišťovny udělují pokuty. Zdravotní pojišťovny následně důsledně vymáhají nejenom dlužné pojistné, ale i penále a pokuty. Nedodržování zákonných povinností se tedy prodražuje.

Čtěte také: Dopad zvýšení odvodů: OSVČ se ziskem 200 000 Kč připlatí víc než se ziskem 400 000 Kč