Čerpat opakovaně podporu v nezaměstnanosti již není tak snadné

Pro získání podpory v nezaměstnanosti je nutné splnit zákonem stanovené podmínky. Získá ji ten, kdo v posledních dvou letech před podáním žádosti splnil účast na důchodovém pojištění v minimální délce 12 kalendářních měsíců, a to například i z dohod o provedení práce či pracovní činnosti, ze kterých se při překročení zákonného limitu odvádí sociální pojištění.

• Zpřísnění podmínek pro opakované čerpání podpory v nezaměstnanosti
• Podpora v nezaměstnanosti se začala vyplácet souběžně s odstupným
• Obecně o podpoře v nezaměstnanosti

Zdroj: Shutterstock

Čerpat opakovaně podporu v nezaměstnanosti již není tak snadné

Motivací ke změně byl poznatek z praxe Úřadu práce, kdy se osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti vracely po odpracování určité doby opětovně čerpat podporu v nezaměstnanosti. Novela zákona však tuto praktiku zmírnila.

Ještě v loňském roce platilo, že pokud člověk pobírající podporu v nezaměstnanosti nevyčerpá během posledních 2 let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání celou podpůrčí dobu podpory v nezaměstnanosti, musel odpracovat v dalším zaměstnání 3 měsíce, aby mohl opětovně čerpat podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu.

Od roku 2024 již tato doba nečinní 3 měsíce, ale prodloužila se na minimálních 6 měsíců. Jestliže by dotyčný člověk nesplnil limit 6 měsíců, mohl by čerpat podporu pouze po zbývající část podpůrčí doby.

V situaci, kdy člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu, musel ještě v loňském roce v následujícím zaměstnání odpracovat minimálně 6 měsíců, aby mohl opět čerpat podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Tato doba se však od roku 2024 prodloužila na 9 měsíců. Pokud by tato podmínka nebyla splněna, nemůže znovu uchazeč o zaměstnání pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Do těchto povinných měsíčních dob se ovšem nezapočítává účast na důchodovém pojištění, kterou osoba získala výdělečnou činností, během níž byla zároveň evidovaná na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

Podpora v nezaměstnanosti nově náleží ihned i těm, co mají nárok na odstupné

Podpora v nezaměstnanosti se dříve odsouvala, jestliže žadateli vznikl nárok z předchozího zaměstnání na odstupné, odbytné nebo odchodné.

To znamená, že podporu v nezaměstnanosti žadatel čerpal až poté, co vyčerpal nárok na odstupné.

Odstupné zaměstnanci náleží tehdy, pokud ke skončení zaměstnání nedošlo jeho přičiněním, tedy když výpověď podal zaměstnavatel z těchto důvodů v zákoníku práce:

• ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
• přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
• stane-li se zaměstnanec nadbytečným. 

O tom, na základě čeho se stanovuje výše odstupného, píšeme více zde.

Pokud má nezaměstnaný podle pravidel pro odstupné nárok například na dvouměsíční odstupné, náležela mu podpora v nezaměstnanosti až od 3. měsíce. Nově uchazeč o zaměstnání pobírá hned od prvního měsíce podporu v nezaměstnanosti i odstupné.

Zároveň novela zákona zrušila právo žadatele na kompenzaci od Úřadu práce v případě, že mu zaměstnavatel toto odstupné, odbytné nebo odchodné nevyplatil.

Tip: Kalkulačka podpory v nezaměstnanosti 2024

Obecně o podpoře v nezaměstnanosti

Podporu v nezaměstnanosti vyplácí Úřad práce jako náhradu výdělku občanům, kteří přišli o zaměstnání. Pro to, aby občan mohl čerpat podporu v nezaměstnanosti, musí podat na Úřadu práce žádost o zprostředkování zaměstnání a zároveň žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Aktuálně se podpora v nezaměstnanosti vyplácí po dobu:

• 5 měsíců – do 50 let věku žadatele
• 8 měsíců – od 50 do 55 let věku žadatele
• 11 měsíců – nad 55 let věku žadatele

Výše poskytované podpory v nezaměstnanosti je rovna:

• 65 % čisté mzdy po dobu prvních dvou měsíců podpory,
• 50 % čisté mzdy po dobu dalších dvou měsíců podpory,
• 45 % čisté mzdy do skončení podpůrčí doby.

Záleží také na tom, jak pracovní poměr skončil. Jestliže dal výpověď zaměstnanec bez vážnějších důvodů nebo pracovní vztah zanikl dohodou se zaměstnavatelem, náleží zaměstnanci po celou dobu podpůrčí doby pouze 45 % čisté mzdy.

Čtěte také:

Jak se daní odstupné?

Kdy musí zaměstnanec vrátit odstupné?