Pamatujte na nemoc. Kdy ani s vysokým příjmem nedostanete nemocenskou?

Nemocenskou vyplácí místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení, přičemž částka nemocenské závisí na dosahovaném rozhodném příjmu. Ovšem jen tehdy, pokud jsou splněny zákonné podmínky, tj. účast na nemocenském pojištění. Kdo nemá v praxi na nemocenskou nárok ani při nadprůměrných příjmech?

• OSVČ neplatící dobrovolné nemocenské pojištění
• OSVČ v paušálním režimu
• Daňový poplatník pouze s vysokými pasivními příjmy
• Zaměstnanec pracující na DPP s odměnou do limitu s doplatkem na roku
• Rodič pobírající mateřskou
• Předčasní důchodci

OSVČ neplatící dobrovolné nemocenské pojištění

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti je platba sociálního pojištění pro všechny OSVČ povinnou daní, které se nelze vyhnout. Platba sociálního pojištění je však rozhodující pouze pro důchodové účely. Nárok na nemocenskou v případě pracovní neschopnosti mají pouze OSVČ platící si dobrovolné nemocenské pojištění.

V praxi tak dochází k situaci, že OSVČ platí vysoké povinné sociální pojištění, ale neplatí si dobrovolné nemocenské pojištění a nemá tak nárok na nemocenskou. I v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění navíc náleží nemocenská až od 15. kalendářního dne nemoci.

Čtěte také: Dostanete nemocenskou i při zkráceném úvazku? Spočítejte si

OSVČ v paušálním režimu

Při splnění zákonných podmínek si mohou OSVČ plnit své veškeré daňové povinnosti účastí v dobrovolném měsíčním daňovém paušálu, kdy jednou měsíční platbou hradí současně daň z příjmu, sociální pojištění i zdravotní pojištění. Při splnění zákonných parametrů existují tři režimy paušální daně. V základní paušální platbě však není zohledněno nemocenské pojištění, a to ani v jednom pásmu. Pokud si OSVČ v paušálním režimu neplatí nad rámec povinné paušální daně dobrovolné nemocenské pojištění, tak rovněž nemá na nemocenskou nárok.

Tip: Kalkulačka nemocenské pro rok 2025

Daňový poplatník pouze s vysokými pasivními příjmy

Z pasivních příjmů z kapitálového majetku (dle § 8 zákona o dani z příjmu), z nájmu (dle § 9 zákona o dani z příjmu) nebo z ostatních zdanitelných příjmů (dle § 10 zákona o dani z příjmu) se neplatí nemocenské pojištění. Lidé pouze s vysokými pasivními příjmy tak nemají na nemocenskou nárok, i když třeba platí z pasivních příjmů vysokou daň z příjmu fyzických osob. Výše plateb na dani z příjmu pro účely nároku na nemocenskou vůbec nehraje roli.  

Tip: Proč lidem s průměrnými příjmy zvýšila v minulosti tisícovka navíc důchod víc než dnes?

Zaměstnanec pracující na DPP s odměnou do limitu s doplatkem na roku

V případě, že je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 11 499 Kč a méně, tak se z ní neodvádí sociální pojištění, nemocenské pojištění ani zdravotní pojištění. Takové zaměstnání se tak nehodnotí pro důchodové účely ani pro přiznání nemocenských dávek. Nárok na nemocenskou pochopitelně nemá ani zaměstnanec pracující pouze na dohodu o provedení práce s hrubou odměnou do limitu pro neplacení pojistného, který navíc dostává od svého zaměstnavatele další peníze formou doplatku "na ruku".

Čtěte také: Od jakého příjmu na DPP musíte odvádět pojistné? Platí se za 11 500 Kč, nebo 11 501 Kč?

Rodič pobírající mateřskou

Mateřská i nemocenská jsou dávky nemocenského pojištění a nelze je pobírat současně. V případě, že maminka (tatínek) dostává na účet mateřskou a je nemocná (nemocen), tak již nemůže k mateřské nemocenskou dostávat na účet. Samotný výpočet mateřské je výhodnější než výpočet nemocenské. Za stejné období se tak obdrží při čerpání mateřské vyšší finanční částka na účet než při čerpání nemocenské.

Tip: Těhotná a nezaměstnaná je nevýhodná kombinace. Na mateřskou však nárok vzniknout může

Předčasní důchodci

V řádném starobním důchodu lze mít neomezeně vysoké příjmy a pobírat tak současně starobní důchod a mzdu zaměstnání nebo zisk z podnikání. V případě splnění podmínky účasti na pojištění mohou i řádní starobní důchodci dostávat na účet nemocenskou. Nikoliv však předčasní důchodci, kteří nemohou mít až do dosažení řádného důchodového věku příjem, ze kterého vzniká povinnost platit sociální pojištění (včetně nemocenského pojištění).