Nemocenskou vyplácí místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení, vždy však až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. V prvních dvou týdnech náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel. Podle § 26 zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. trvá podpůrčí doba u nemocenské nejdéle 380 dní, v některých případech může být však ještě prodloužena. Podívejme se na vybrané omyly ohledně dlouhodobé nemocenské.
- Měsíční nemocenská nemůže být nižší než minimální mzda
- Částka nemocenské postupné klesá
- Náleží vysoká daňová vratka
- Automaticky se přizná invalidní důchod
- Dlouhodobá pracovní neschopnost je důvodem pro rychlé ukončení zaměstnání
- Nemocenskou za několik měsíců je nutné vždy zdanit
- Dochází ke snížení budoucího státního důchodu
- Nutnost platby zdravotního pojištění
- I starobní důchodci mají nárok na dlouhodobou nemocenskou
- Denní nemocenská může být i 2 000 Kč
Měsíční nemocenská nemůže být nižší než minimální mzda
Výpočet nemocenské závisí na dosahovaném předchozím rozhodném příjmu, zpravidla za 12 kalendářních měsíců. Nárok na nemocenskou mají i zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek, kdy může být hrubá mzda nižší než 20 800 Kč, což je minimální mzda platná pro plný úvazek. To znamená, že nemocenská může být nižší, než je aktuální průměrná čistá mzda při práci za minimální mzdu platnou pro plný úvazek.
Čtěte také: Jak vysoké jsou maximální nemocenské dávky? Dosáhne na ně málokdo
Částka nemocenské postupné klesá
Výpočet nemocenské zvýhodňuje dlouhodobou nemocenskou. Při dlouhodobé nemocenské peníze stoupají a nikoliv klesají. V prvních 16 dnech nároku na nemocenskou totiž činí denní nemocenská 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu, v dalších 30 dnech již 66 % a v následujících dnech dokonce 72 %. Při dlouhodobém pobírání nemocenské je tedy průměrná denní nemocenská za celé období vyšší než při krátkodobém pobírání nemocenské.
Tip: Kalkulačka nemocenské pro rok 2025
Náleží vysoká daňová vratka
Za každý měsíc, kdy je po všechny dny pobírána nemocenská, není uplatněna měsíční sleva na poplatníka ve výši 2 570 Kč. V ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání však uplatní zaměstnanci slevu na poplatníka vždy v plném ročním rozsahu 30 840 Kč. Dlouhodobá nemocenská je tedy důvodem pro nárok na daňovou vratku. Vzhledem k tomu, že daňová vratka nemůže být vyšší než zaplacená částka zálohové daně z příjmu během roku (výjimkou je nárok na roční daňový bonus), tak v některých případech může být souhrnná daňová vratka nižší, než by se na první pohled očekávalo.
Automaticky se přizná invalidní důchod
Dlouhodobé pobírání nemocenské automaticky nezaručuje přiznání invalidního důchodu. Vždy záleží na konkrétním zdravotním stavu. V Česku jsou vypláceny invalidní důchody prvního, druhého a třetího stupně, přičemž o přiznaném stupni invalidity rozhoduje posudkový lékař, který postupuje podle legislativy upravující hodnocení zdravotního stavu. To znamená, že ani několikaměsíční nemocenská nezaručuje přiznání invalidního důchodu. Případnou žádost o invalidní důchod je vhodné konzultovat s ošetřujícím lékařem. Podání žádosti o invalidní důchod je bez poplatků.
Dlouhodobá pracovní neschopnost je důvodem pro rychlé ukončení zaměstnání
Zaměstnanci v pracovní neschopnosti jsou podle § 53 zákoníku práce v ochranné době, ve které jim nemůže dát zaměstnavatel (až na taxativně vyjmenované výjimky) výpověď. Nemocní zaměstnanci nemusejí mít tedy obavy, že dlouhodobá pracovní neschopnost je automatickým důvodem pro ukončení pracovního poměru.
Tip: Platí napořád a další nepravdy o invalidním důchodu
Nemocenskou za několik měsíců je nutné vždy zdanit
Dani z příjmu fyzických osob podléhá až nemocenská nad 36násobek minimální mzdy platné k 1. lednu příslušného roku. Naprostá většina lidí pobírajících dlouhodobou nemocenskou tedy nemá z tohoto důvodu žádné daňové starosti, protože mají souhrnnou částku obdržené nemocenské do zákonného limitu pro daňové osvobození.
Dochází ke snížení budoucího státního důchodu
Období pobírání nemocenské patří mimo jiné mezi vyloučené doby pojištění, což je pro výpočet státních důchodů pozitivní. Dlouhodobá nemocenská totiž „nerozmělňuje“ průměrnou důchodovou mzdu (osobní vyměřovací základ). Z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti tak nedochází k poklesu osobního vyměřovacího základu a tím ke snížení měsíčního důchodu. Období nemocenské se totiž při výpočtu osobního vyměřovacího základu vyloučí.
Spočítejte si, jak se zvýší váš důchod v roce 2025
Nutnost platby zdravotního pojištění
Zaměstnanci pobírající nemocenskou nemají žádné starosti s placením zdravotního pojištění, mají totiž nadále vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny.
I starobní důchodci mají nárok na dlouhodobou nemocenskou
Při splnění zákonných podmínek mohou nemocenskou dostávat na účet i pracující starobní důchodci. Maximální podpůrčí doba pro starobní důchodce v pracovní neschopnosti je však 70 dní.
Tip: Pracující důchodci výrazně ušetří na zdravotním pojištění. Kdy nemusejí platit vůbec?
Denní nemocenská může být i 2 000 Kč
Základním vstupním údajem pro výpočet nemocenské je neredukovaný denní vyměřovací základ. Ten se však při výpočtu redukuje a k částce nad 4 656 Kč se při výpočtu nemocenské v roce 2025 nepřihlíží. Tímto způsobem je nepřímo stanovena maximální částka nemocenské. Maximální denní nemocenská v prvních 16 dnech tak v letošním roce činí 1 537 Kč, v dalších 30 dnech 1 691 Kč a v následujících dnech 1 844 Kč.