Rekonstrukce Lidlu skončila pro stavební firmu pokutou ve výši 900 tisíc za nelegální práci cizinců

Běžná rekonstrukce supermarketu Lidl se změnila v několik let trvající soudní spor. Výsledkem je pokuta 900 tisíc korun, kterou stavební firma obdržela za to, že na stavbě údajně pracovali cizinci bez odpovídajících pracovních povolení. Nejvyšší správní soud letos v květnu potvrdil, že šlo o nelegální zaměstnávání, a rozhodnutí úřadů tak zůstává v platnosti.

Případ vzbudil pozornost i kvůli tomu, že se jednalo o rekonstrukci známé prodejny Lidl. Nešlo o pochybení samotného obchodního řetězce, ale o pochybení stavební firmy, která rekonstrukci prováděla. Zákazníci tak možná netušili, že jejich zmodernizovaná prodejna Lidl byla postavena za účasti pracovníků bez potřebných pracovních oprávnění.

• Třináct dělníků vykonávalo práci nelegálně
• Dle stavební firmy šlo jen o manipulaci s materiálem
• Pokuta byla snížena ze 1,7 milionu ke konečným 900 tisícům

Třináct dělníků vykonávalo práci nelegálně

Státní úřad inspekce práce zjistil, že na rekonstrukci supermarketu bylo nasazeno celkem 13 cizinců, kteří podle inspektorů vykonávali práce v rozporu s tím, co jim povolovalo jejich pracovní oprávnění. Dvanáct z nich prý pracovalo mimo rozsah povolení k zaměstnání, jeden pak dokonce v rozporu se svou zaměstnaneckou kartou.

Úřady to vyhodnotily jako nelegální práci, protože zákon o zaměstnanosti jasně říká: cizinec může vykonávat pouze takové práce, které jsou uvedeny v jeho pracovním povolení. Jakmile začne dělat něco jiného – byť jen dočasně – je to v rozporu se zákonem.

Záznamy ze stavebního deníku ukazovaly, že se na místě prováděly typické stavební činnosti – betonování základů, zakládání zdiva, pokládka tepelné izolace, apod. A právě na tyto práce cizinci podle všeho neměli oprávnění. Jejich povolení se vztahovala na zcela jiné profese – například pomocného pracovníka v dopravě nebo manipulanta poštovní přepravy.

Tip: Zaměstnavatelé těžící z nelegální práce mají kromě pokuty viset na úřední desce

Dle stavební firmy šlo jen o manipulaci s materiálem

Stavební firma se proti rozhodnutí opakovaně bránila. Argumentovala tím, že cizinci nevykonávali přímo stavební práce, ale pouze tzv. manipulační práce – tedy jednoduché přenášení materiálu nebo pomocné činnosti. Podle ní tak vše probíhalo v souladu se zákonem.

Soud ale tyto argumenty odmítl. V rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se uvádí, že zápisy ze stavebního deníku přesně ukazují, kdo byl na místě přítomen a jaké práce se v daný den vykonávaly. Soud označil za neuvěřitelné, že by třináct lidí po dobu několika měsíců vykonávalo pouze jednoduché přenášení věcí.

Navíc podle zákona nemohli tito pracovníci vykonávat jakékoli pomocné práce na stavbě, pokud jejich oprávnění směřovalo do jiných oborů – jako je například doprava nebo polygrafie.

Tip: Zaměstnávání cizince: jak si vyřídit zaměstnaneckou kartu?

Pokuta byla snížena ze 1,7 milionu ke konečným 900 tisícům

Úřady původně uložily pokutu 1,7 milionu korun. V odvolacím řízení byla částka snížena na 800 tisíc, ale následně v dalším správním řízení opět upravena na 900 000 Kč.

Během následujících let se případ několikrát dostal před Městský soud v Praze. Ten v jednu chvíli rozhodnutí zrušil s tím, že nebylo dostatečně prokázáno, jakou přesně práci cizinci vykonávali. Správní úřad ale své rozhodnutí doplnil, opětovně rozhodl o pokutě a věc se nakonec dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten kasační stížnost firmy zamítl a potvrdil, že se skutečně jednalo o porušení zákona. Firma tak pokutu musí uhradit.

Čtěte také: 

V jakých případech může zaměstnavatel požadovat výpis z rejstříku trestů

Může zaměstnanec dostat výpověď za nevhodné oblečení, v němž chodí do práce?