Kdy vám další zaměstnání sníží starobní důchod? Kdy bude výhodnější být nezaměstnaný?

V praxi se může stát, že další práce, odchod do předčasného důchodu, neúspěšné podnikání anebo práce za minimální mzdu sníží starobní důchod.

Někdy je výhodnější se evidovat u Úřadu práce, kdy v zákonném rozsahu patří mezi náhradní dobu pojištění.

• Odchod do předčasného důchodu versus evidence na Úřadu práce
• Práce za minimální mzdu versus evidence na Úřadu práce
•     Práce na DPP do limitu versus evidence na Úřadu práce
• Podnikání versus evidence na Úřadu práce

Odchod do předčasného důchodu versus evidence na Úřadu práce

Pan Albrecht skončil v zaměstnání. Může odejít do předčasného důchodu, protože důchodového věku dosáhne příští rok na podzim. Pracovat pan Albrecht již nechce.

Doba pojištění pana Albrechta činí 42 let, osobní vyměřovací základ činí 36 000 Kč. Krácení by měl za 4 čtvrtletní období. Předčasný důchod pana Albrechta by činil 18 637 Kč (18 877 Kč po lednové valorizaci).

Další možností pana Albrechta je evidence na Úřadu práce, která mu může zvýšit dobu pojištění na 43 let a snížit krácení za předčasnost.

Pan Albrecht se tedy rozhodl vyčerpat podpůrčí dobu evidence na Úřadu práce.

Bude čerpat podporu v nezaměstnanosti ve výši 16 200 Kč po dobu 11 měsíců, toto období se mu bude započítávat jako náhradní doba pojištění po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti.

V roce 2026 mu po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti bude chybět 2 měsíce, může být dále evidován na Úřadu práce, ale již mu nebude náležet podpora v nezaměstnanosti.

Nicméně i tyto 2 měsíce budou počítány jako náhradní doba pojištění, protože evidence na Úřadu práce se započítává jako náhradní doba pojištění maximálně v rozsahu 3 let, přičemž se započítává zpětně. Do 55 let se hodnotí nejvýše v rozsahu 1 roku. Nad 55 let se započítává až 3 roky. Dále platí, že se evidence mezi uchazeči o zaměstnání jako náhradní doba pojištění započítává z 80 % (tedy za 100 dnů v evidenci úřadu práce se započítá jen 80 dnů).

Výše starobního důchodu pana Albrechta v roce 2026 ještě nelze vypočítat, protože nejsou známy všechny údaje pro výpočet starobního důchodu pro rok 2026.

Práce za minimální mzdu versus evidence na Úřadu práce

Paní Alena pobírala hrubou mzdu ve výši 130 000 Kč měsíčně, ale z důvodu velké psychické náročnosti v práci skončila.

Paní Alena na svůj řádný důchodový věk dosáhne za 2 roky. Váhá, jestli dále pracovat. Má nabídku pracovat v mateřské škole, kde by pobírala minimální mzdu ve výši 20 800 Kč. Na Úřad práce se nechce paní Alena evidovat z důvodu stigmatizace ze strany společnosti, navíc ji další práce u dětí láká.

Z pohledu důchodového ovšem může být pro paní Alenu výhodnější evidence na Úřadu práce a pobírání podpory v nezaměstnanosti a evidovat se mezi uchazeče o zaměstnání a pobírat podporu ve výši 26 162 Kč po 11 měsíců. Navíc by práce za minimální mzdu mohla snížit její osobní vyměřovací základ. V obou případech se jí zvýší doba pojištění.

Ve většině případů ovšem platí, že práce za minimální mzdu či náhradní doba pojištění je vždy výhodnější než krácení důchodu z důvodu předčasnosti, které činí 1,5 % výpočtového základu za každých započatých 90 dní.

Tip: Práce za minimální mzdu těsně před důchodem: dobrý nápad, nebo razantní snížení penze?

Práce na DPP do limitu versus evidence na Úřadu práce

Paní Libuše má 2 roky do dosažení řádného důchodového věku. Paní Libuše skončila v zaměstnání a dostala nabídku pracovat na dohodu o provedení práce za 11 499 Kč, tedy do limitu, kdy není odváděno sociální pojištění.

Nicméně příjem z takovýchto dohod do limitu není počítán jako příjem do osobního vyměřovacího základu, ani nezvyšuje dobu pojištění.

Paní Libuše se může evidovat na Úřadu práce a hledat si zaměstnání, ze kterého bude odváděno sociální pojištění.

Tip: Na plné uznání zapomeňte. Jak se počítá evidence na Úřadu práce pro důchod?

Jak valorizace důchodů zvýší váš důchod v roce 2026?

Podnikání versus evidence na Úřadu práce

Pan Přemysl byl úspěšný manažer a jeho osobní vyměřovací základ činí 55 000 Kč (stejně jako jeho hrubá mzda), má předdůchodový věk.

Tento rok se rozhodl podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), má ovšem velmi nízký zisk a platí sociální pojištění z minimálního vyměřovacího základu.

Platba sociálního pojištění z minimálního vyměřovacího základu OSVČ, který však odpovídá hrubé měsíční mzdě 16 390 Kč. Panu Přemyslovi se tak kvůli roku podnikání sníží osobní vyměřovací základ.

V případě, že by zvolil evidenci na Úřadu práce, tak by se mu osobní vyměřovací základ nezvýšil. Dále by pak pobíral podporu v nezaměstnanosti ve výši 24 750 Kč, což by bylo více než jeho zisky z podnikání.

Na druhou stranu podnikání může panu Přemyslovi příjem i v době pobírání starobního důchodu.