Reuters: ČR se stane členem EU nejdříve v roce 2005

Španělsku a Portugalsku trvala cesta z diktatury k členství v Evropské unii o něco déle než deset let. Zemím postkomunistické Evropy však může trvat dvojnásobně dlouho. Ekonomové a vědci z Východu i Západu soudí, že například Polsko a Česká republika by se mohly stát členy EU do poloviny příštího desetiletí a vyhlídky Maďarska nejsou podle agentury Reuters o mnoho lepší. Reuters se v květnu otázal více než 70 odborníků ze zemí od Portugalska až po Pobaltí, kdy se šest nejperspektivnějších států bude moci připojit k EU. Odpovědi nejsou nijak povzbuzující. ČR, Estonsko, Polsko a Slovinsko se podle nich začlení do unie v roce 2005; proti podobnému loňskému průzkumu agentury Reuters je to o dva roky později.
Pro Maďarsko, které je zřejmě v přípravách na členství v EU ve střední Evropě nejdále, pak prognóza vychází na rok 2004, stejně jako pro Kypr, na němž nikdy nevládli komunisté. Podle londýnského ekonoma a odborníka na střední Evropu Anthonyho Thomase však termín 2005 znamená pro všech šest zemí jen nejbližší možné datum. Ve skutečnosti to bude spíše v roce 2008 nebo 2009. Nejbohatší je Slovinsko Většina středoevropských států doufá, že vstoupí do EU v roce 2003, a Maďarsko ještě o rok dříve. To je však přehnaně optimistický názor a EU se pro rozšíření vyhýbá konkrétním termínům. Podle respondentů má teď unie jiné starosti.
Od posledního průzkumu agentury Reuters prohrál vizionářský německý kancléř Helmut Kohl volby a nynější generace vůdců EU má naléhavější problémy, jako je měnová unie a reforma rozpočtu a hlasovacího systému unie. Rozšíření EU je vysokou, ale ne nejvyšší prioritou, řekl Jan Stankovsky z ústavu WIFO ve Vídni a dodal, že od změny na německé politické scéně už priorita rozšíření unie není tak velká jako za Kohla . Slovinsko nikdy nebylo součástí sovětského bloku a za méně dogmatického jugoslávského modelu socialismu se rozvíjelo lépe. Přesto jeho hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele činí jen 60 procent průměru EU. Tyto údaje jsou v jiných zemích ještě nižší: Česká republika dosahuje asi 52 procent, zatímco Maďarsko a Polsko kolem 40. Pomocí fondů EU mohou středoevropské země propast zmírnit, avšak záleží na tom, jak tyto prostředky využijí.
Dilema tkví v tom, zda půjdou řeckou, nebo irskou cestou, řekl polský odborník Krzysztof Rybinski. Řecko i Irsko vstoupily do EU jako chudé země. Irsko ušetřilo fondy EU na infrastrukturu a posílilo atraktivnost zahraničních investic, což ho katapultovalo do ligy bohatých. V Řecku však byly tyto prostředky věnovány na zvýšení spotřeby, což poškodilo dlouhodobý růst a zatlačilo životní úroveň hluboko pod průměr EU.

Zroj: Lidové noviny 23.6.1999