Stlačení inflace brzdí nápravu cen

04.10.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Při diskusích o střednědobém cenovém přizpůsobování ČR vůči EU bývá často diskutována otázka cenových hladin a s nimi souvisejícího údaje rizika "cenového šoku" po případném vstupu České republiky do Evropské unie

Při diskusích o střednědobém cenovém přizpůsobování ČR vůči EU bývá často diskutována otázka cenových hladin a s nimi souvisejícího údaje rizika "cenového šoku" po případném vstupu České republiky do Evropské unie. Neprávem se zapomíná na účinek zkreslený

ch cenových relací v ČR proti EU.

Hlavním argumentem vládních ekonomů ve sporu s centrální bankou o dlouhodobé směřování měnové politiky je tvrzení, že cenová hladina v ČR je nižší, než by odpovídalo hospodářské výkonnosti země podle parity kupní síly, takže konvergence k EU si vyžádá přizpůsobování cenové hladiny.

Vládní ekonomové mají sice pravdu, že v letech 1996 - 1998 dosahovaly ceny spotřebních statků v ČR průměrně jen necelých 40 % německých cen, což je málo jak proti Slovinsku, které vykazují nižší HDP na hlavu než ČR, tak proti Polsku a Maďarsku, které vykazují nižší na hlavu než ČR. Tento argument nicméně povazujeme za problematický, protože kladná souvislost mezi cenovou hladinou a je spíše vedlejším důsledkem růstu agregátní produktivity než cílem samostatným. Navíc k přiblížení cenových hladin může dojít jak skrze vyšší inflaci, tak skrze nominální zhodnocení kursu.

Porovnání cen v ČR se SRN (SRN = 100)

 

1993

1996

1998*

Potraviny, nápoje, tabák

37,6

48,9

49,1

Odívání a obuv

36,0

48,3

52,7

Hrubé nájemné, palivo, energie

11,4

18,8

27,8

Zařízení a provoz domácností

38,5

58,5

62,9

Léčebná a zdravotní péče

18,5

14,0

13,2

Doprava a spoje

41,9

51,9

52,0

Vzdělání, rekreace, kultura

20,1

38,9

42,6

Restaurace, kavárny, hotely

26,9

31,1

33,9

Jiné zboží a služby

27,0

36,2

38,9

SPOTŘEBA CELKEM

25,8

34,7

39,0

Pozn: * výpočet autoři

Zdroj: HN z 4. 10. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU