V závodě o vstup do unie je favoritem Maďarsko

05.11.1999 | ,
Domovská stránka


Žádná postkomunistická země nevstoupí do EU před rokem 2004

Žádná postkomunistická země nevstoupí do EU před rokem 2004. Vyplývá to z ankety mezi šedesáti ekonomy a odborníky na problematiku evropské integrace, kterou uveřejnila agentura Reuters. Všichni dotázaní se shodli, že jasným favoritem rozšíření je Maďarsko, které vstoupí do unie jako první, a to v roce 2004. Další rok by pak následovaly Polsko, Česká republika, Estonsko, Slovinsko, Kypr a Malta.

Časový rozvrh rozšíření ovšem nebere v potaz chystané rozhodnutí členských států, zda dojde k několika menším rozšířením v rychlém sledu za sebou, anebo zda unie zvolí jedno velké. Při něm by objektivní ekonomická kritéria hrála menší roli a rozdíly v připravenosti jednotlivých kandidátů by se tak setřely. "Polsko

koketuje se zařazením do takzvané první vlny, ačkoliv se v mnoha oblastech loudá," říká Krzysztof Bledowski, hlavní analytik společnosti Wood and Co ve Varšavě. "Musí se vzmužit a prokázat, že je na první vlnu připraveno," dodává Bledowski.

Poláky tíží zemědělství

Wike Groenenbergová z londýnské Citibank je přesvědčena, že zaostalé a vysoce dotované polské zemědělství může převážit politické souvislosti rozhodnutí odsunout Polsko do druhé skupiny. "Je pravda, že Poláci mají v Němcích silného zastánce jejich brzkého vstupu do unie, ale nemyslím si, že by německá vláda protestovala proti taktice začlenit do EU nejdříve malou skupinku států bez Polska," říká Groenenbergová. Podle ní první rozšíření proběhne v roce 2003 anebo o rok později a zahrne Maďarsko, Slovinsko, Maltu a možná Estonsko. "Reformy hospodářství těchto zemí se významně zrychlily a vzhledem k jejich malé rozloze by požadovaly jen skromné výjimky a přechodná období," tvrdí britská specialistka.

Polsko a Česko, největší opozdilci v přístupových jednáních, by vstoupily v roce 2005 nebo 2006. Nikdo z odborníků v této souvislosti neopomněl zdůraznit, že Polsko je klíčovou zemí střední Evropy a po- dle toho se s ním bude zacházet. Kromě faktu, že má v nervovém centru EU mocného spojence (SRN), zaujímá strategickou polohu mezi Německem a někdejším SSSR. "Unie se pořád snaží vyvolat v zájemcích o členství dojem, že vstup do EU závisí na objektivních kritériích," říká londýnský odborník na evropskou integraci Andrew Kenningham. "To není pravda. V praxi jde především o politiku. Dovedete si představit, že by německá vláda byť neoficiálně prohlásila, že by ráda nechala Polsko další jeden až dva roky čekat před branami unie?" dodává Kenningham.

Češi usnuli na vavřínech

Česká republika podle analytiků představuje typický příklad rozkolu mezi realitou země a obrázkem, jaký si o sobě dělala. Dlouhou dobu jej přijímali i představitelé unie.

V devadesátých letech to vypadalo, že Češi jsou na nejlepší cestě vyrovnat se bohatším sousedům. Ekonomové z celé Evropy pochlebovali masové privatizaci a vizím o reformě postkomunistické Evropy. Sen o ekonomickém zázraku se ale v roce 1997 rozplynul a obnažil zemi zatíženou neziskovým průmyslnictvím, nefungujícím bankovním sektorem a politickou nestabilitou.

Ve chvíli, kd

y Praha potřebuje silnou vládu, odhodlanou k nutným reformám, je spravována menšinovým kabinetem závislým na podpoře středopravé opozice. Češi jsou nyní ve stejné situaci, které čelili Maďaři v polovině devadesátých let a Poláci bezprostředně po pádu komunismu, tvrdí experti. "Polsko a Maďarsko jsou lépe připravené pro vstup mimo jiné proto, že se nemusí potýkat s tak základními ekonomickými problémy, s jakými se musí vypořádat Česká republika," říká Peter Bihari z budapešťské centrální banky. "A Evropská unie je nechá čekat tak dlouho, až se jim podaří všechny reformy dokončit," upozorňuje Bihari.

Evropská komise minulý měsíc Praze sdělila neradostnou zprávu o jejích vyhlídkách na vstup do EU. Polský analytik Bledowski ale varuje před unáhleným skládáním zbraní. "Jsem přesvědčen, že až se Čechům podaří zvýšit konkurenceschopnost firem, ve skupině zaostávajících nezůstanou dlouho," tvrdí Bledowski. Největší pozornost se upíná na tři zmíněné země, ale jak jsou na tom ostatní zájemci o členství? Kypru experti

předpovídají, že se stane novým členem patnáctky v roce 2005. Kapitoly o tržní ekonomice budou v případě prosperujícího ostrovního státu víceméně formální záležitostí, Kypru ale leží v cestě do EU velký politický balvan: 25 let trvající rozdělení země na řeckou a tureckou část.

Slovinsko převzalo po ČR punc premianta

Slovinsko, stát s nejmenší a zároveň nejzdravější ekonomikou ze všech postkomunistických zemí, by nemělo mít s přičleněním do evropské rodiny žádný zásadní problém. V podobné situaci se nachází i Estonsko. Do třetice s Maltou, evropští analytici se shodli, že společným datem vstupu bude rok 2005. Od porážky slovenského nacionalisty Vladimíra Mečiara se politická stabilita země posílila. Realistický předpoklad vstupu Slovenska do EU se odhaduj

e na rok 2007, a to spolu se zbývajícími pobaltskými zeměmi Litvou a Lotyšskem.

EU - nezavěšujte, jste v pořadí

Fronta do Evropské unie se ale zvětšila a lze předpokládat, že i čekací lhůta se prodlouží. Na prosincovém summitu patnáctky v Helsinkách lídři členských států pravděpodobně rozhodnou o zahájení vstupních rozhovorů také se Slovenskem, Litvou, Lotyšskem, Maltou, Bulharskem a Rumunskem. Poslední dvě jmenované země nemají podle názorů citovaných odborníků šanci vstoupit do evropského bloku před rokem 2010.
Rozšíření unie ale nezávisí jen na připravenosti uchazečů o členství. Jednající státy a země "druhé skupiny" by se mohly dočkat i několika šoků. "Tím největším je, že některý ze současných členských států bude vetovat rozšíření jako takové," tvr
dí Groenenbergová. "Takové riziko existuje, i když je nepravděpodobné," uzavírá londýnská expertka.

Zdroj: LN z 5. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka