Platební morálka bez "morálky"

19.11.1999 | ,
Domovská stránka


Pozdní platba je stále hlavním problémem nejen v českém hospodářském prostoru, ale prakticky v celé Evropě, Evropskou unii z toho nevyjímaje

Pozdní platba je stále hlavním problémem nejen v českém hospodářském prostoru, ale prakticky v celé Evropě, Evropskou unii z toho nevyjímaje. Nepřekvapuje proto, že podniky a společnosti "Eurolandu" chtějí účinnější legislativu pro zkrácení platebních lhůt

.

Celkem 87 % společností chce jednodušší právní postupy pro inkaso prošlých dluhů a nechtějí mít povinnost používat právníka, jestliže jde o nesporný případ, 69 % by chtělo, aby byla oblast inkasa dluhů regulována, 91 % si myslí, že každá země by měla mít zákonné právo na úrok z pozdních plateb, 66 % chce takovou úrokovou míru, která způsobí, že vypůjčování od věřitelů bude dražší než od bank a 84 % chce, aby dlužníci platili věřitelům odškodnění za náklady spojené

s předběžnou činností a právní pomocí podílející se na vymáhání neuhrazených plateb. - Takové jsou výsledky průzkumu platebních zvyklostí, které provedla pro Intrum Justitia, největší skupinu pro inkaso dluhů a řízení úvěrů v Evropě, společnost NOP zabývající se výzkumem trhu za podpory Evropské komise.

Jiný kraj, jiný mrav

Průměrná doba splatnosti v domácím obchodě pro všechny evropské firmy činí 53 dny, přičemž průměrná odsouhlasená lhůta pro úvěr činí 39 dnů. To znamená, že všechny platby mají přibližně 14 dnů prošlou dobu splatnosti.

Doby plateb se velmi liší v každé zemi. Nejdelší jsou v Řecku, kde činí 94 dny, následují Portugalsko a 91 den, Itálie a 87 dnů, Španělsko a 74 dny. Země s nejkratšími platebními dobami jsou Norsko a 27 dnů, Finsko 29 dnů, Švédsko 32 dnů a Dánsko a Německo 34 dny. Když se podíváme na lhůty po době splatnosti, a to 6 dnů, ale stejně tak je na tom Španělsko, kde se sice platba uskutečňuje za 74 dnů, ale odsouhlasený úvěr je na 68 dnů, což dává dobu po lhůtě splatnosti pouze

6 dnů. Jak lze snadno předvídat, Švédsko a Dánsko jsou se 7 dny na třetím místě. Portugalsko má stále nejdelší dobu po lhůtě splatnosti, a to 41 dnů, následuje Itálie s 22 dny. Hned další je Belgie s 20 dny po lhůtě splatnosti, a to díky tomu, že doba pro provedení platby v Belgii je 61 dnů, ale odsouhlasený úvěr pouze 41 dnů. Podobně mají i poměrně vysoké doby po lhůtě splatnosti Nizozemí a Velká Británie - a to 19 a 18 dnů.

Jasný kauzální vztah

Předseda Intrum Justitia Bo Görson komentuje problematiku slovy: "Existuje jasný vztah mezi kvalitou legislativy pro inkaso dluhů a úrovní předchozích plateb. Skandinávské země, které mají jednoznačně nejlepší platební zvyklosti, mají všechny zákonné právo na úroky většinou určené nad komerční úrokovou sazbu pro

úvěry, náhrady pro věřitele za náklady vzniklé při inkasu, před poskytováním právní pomoci a i za právní pomoc a kromě Dánska mají všechny rovněž zjednodušené právní postupy pro inkaso nesporných dluhů. Portugalsko, Řecko, Itálie, Belgie a Velká Británie na druhé straně mají velmi špatnou legislativu v této oblasti a v důsledku toho mají nejhorší platební zvyklosti v Evropě."

Důsledky pozdní platby jsou pro společnosti zcela zničující. Celkem 62 % uvádí, že dluhy s prošlou platností jim způsobují problém s jejich cash flow. Ztráta zisku se uvádí jako vážný problém nebo problém u 56 % společností, zatímco 40 % uvádí, že růst jejich společnosti je omezen a třetina (33 %) všech firem uvádí, že zpožděné platby dokonce ohrožují jejich přežití. To naznačuje, že p

ozdní platby zpomalují hospodářský růst a snižují zaměstnanost.

Příčiny pozdních plateb

Nejběžnější příčinou pozdních plateb je úmyslné zpoždění na straně kupujícího, uváděné v 35 % případů. "Dlužník ve finančních problémech" je hlavní příčinou 33 % všech případů, následuje administrativní nevýkonnost (16 %). Pouze 5 % zpoždění je způsobeno spory.

Více než pětina podnikatelů uvádí, že by určitě vyváželi více, pokud by mohli získat ze zahraničí platby rychleji, dalších 7 % podnikatelů se domnívá, že by mohli zvýšit své prodeje v zahraničí, jestliže se platby urychlily.

Obecně platí, že více společností využívá právníky, kteří jim pomáhají inkasovat dluhy než agentury pro inkaso dluhů. Je však zajímavé, že v těch zemích, kde byl zrušen monopol na vedení právních sporů v případech neuhrazených dluhů a inkasní firmy mohou rovnoprávně konkurovat v této oblasti (Finsko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko), se situace obrátila a mnohem více společností využívá spíše služeb inkasních agentur než právníků.

Stanovisko EK

Evropská komise (EK) označila pozdní platby za jednu z hlavních překážek růstu malých a středních společností, od nichž Evropská unie očekává, že budou zajišťovat hospodářské zotavení a pracovní místa. Proto již v květnu 1995 komise vydala doporučení vyzý

vající členské státy ke zlepšení legislativy u pozdních plateb a k podpoře rozsáhlejšího vzdělávání zaměřeného na řízení úvěrů. Stranou tohoto dění nezůstal ani Evropský parlament, který následně vyzval komisi, aby v co nejkratší době připravila směrnici, která by nutila členské státy Evropské unie k zavedení opatření obsažených v doporučení. Jeho apel se neminul účinkem - příslušná směrnice Evropské komise byla vydána letos a znamená významný institucionální prostředek ke zlepšování platební morálky v zemích Evropské unie.

Zdroj: Banky a Finance 10/99

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka