Na celkovém růstu mezd se nejvíce podílí státní sektor, kde se platy zvyšují skoro dvojnásobným tempem než u podnikatelů.
Vysoký nárůst mezd, který neodpovídal růstu produktivity práce, byl jednou z hlavních příčin vážných problémů české ekonomiky v roce 1997, kdy došlo ke krizi na finančním trhu. Ani letos se přitom nepodařilo udržet růst mezd v rozumném koridoru. Podle posledních informací Českého statistického úřadu vzrostla průměrná mzda ve třetím čtvrtletí tohoto roku meziročně o 8,7 procenta na 12 478 Kč. Spotřebitelské ceny se ve stejném období zvýšily meziročně o 1,2 procenta, reálná mzda tedy vzrostla o celých 7,4 procenta. Oproti mohutnému platovému skoku však růst produktivity práce značně zaostával. V prvním pololetí v
zrostla produktivita podle údajů centrální banky o 3,3 procenta (podle údajů dostupných z ČSÚ pak o 2,7 %). Za tři čtvrtletí, kde konkrétní čísla zatím nejsou známá, odborníci odhadují růst ve výši kolem 2,6 procenta. "Reálné mzdy rostou téměř o pět procentních bodů rychleji než produktivita, což je velký rozdíl i v mezinárodním porovnání," upozornil Martin Čihák z Komerční banky. Po ČR následuje s vyšším růstem mezd nad produktivitou jen Maďarsko (rozdíl 3 procentní body), zatímco v Polsku oba ukazatele rostou stejným tempem a na Slovensku dokonce růst produktivity překračuje platové zvýšení o osm procentních bodů. V západní Evropě podle Petra Zahradníka z Conseq Finance trvale platí, že dynamika produktivity trvale předstihuje růst průměrné mzdy zhruba o jeden až dva procentní body.Odborníci však upozorňují, že vysoký rozdíl mezi produktivitou a platy je dán výjimečným vývojem letošního roku. Na konci roku 1998, kdy se uzavíraly smlouvy na letošní rok, se totiž zdálo, že inflace může dosáhnout 10 procent.
Varování centrální banky před nadměrnými mzdovými požadavky tehdy nikdo z odborových předáků nebral vážně. Výsledkem je proto vysoký papírový mzdový nárůst a řada podniků, které nemohou dostát svým závazkům a mzdu nevyplácejí vůbec. Podle expertních odhadů je nyní mzdovou nedisciplinovaností postiženo zhruba 100 tisíc zaměstnanců.
Přehnané mzdové požadavky uplatňované při vyjednávání letošních smluv však odboráři zčásti odmítají. Podle místopředsedy ČMKOS Milana Štěcha jsou totiž platy 62 procent zaměstnaných lidí pod celorepublikovým průměrem. Mzdu vykazovanou za průměrnou přitom silně ovlivňují platy vedoucích pracovníků. Ty navíc rostou rychleji než platy zaměstnanecké. "Odbory se při vyjednávání snaží, aby byly z jednání o nárůstu mezd vyčleněny platy
manažerů," řekl Štěch.Podle studie, kterou nedávno zveřejnila poradenská firma PricewaterhouseCoopers, patří do kategorie pracovníků s nejvyšším nárůstem mezd vrcholový management (13,7 procenta). Naopak v období od loňského září do letošního července, které studie pokrývá, firmy nejméně přidaly na platech zaměstnancům ve výrobě. Průměrný plat člena vrcholového managementu činil přibližně 5,7násobek platu administrativního pracovníka. Disproporce v úrovni mezd však nejsou pouze mezi platy manažerů a zamě
stnanců, ale i ve srovnání podnikatelského a státního sektoru. Za samotné třetí čtvrtletí vzrostla v podnikatelské sféře podle ČSÚ průměrná mzda meziročně o 7,7 procenta na 12 892 Kč, reálná mzda se zvýšila o 6,4 procenta. V nepodnikatelské sféře pak vzrostla průměrná mzda o 13,3 procenta na 11 132 Kč, reálná se zvýšila o neuvěřitelných 12 procent. Růst mezd ve státním sektoru tlačí i mzdy v soukromém nahoru, což nepřispívá k dobrému zdraví podniků, podotkl v této souvislosti ředitel IS Expandia Miroslav Singer. Oproti tomu analytička Patria Finance Monika Procházková upozornila, že přes vysoký mzdový nárůst zaměstnanci státního sektoru pobírají v průměru o deset procent nižší plat než pracovníci v podnikatelské sféře.V příštím roce by se měl propastný rozdíl v tempech produktivity a mezd výrazně snížit. Jistý náznak ukázala schůzka mezi odborovými předáky a centrální bankou, kde se obě instituce shodly v předpokládaném růstu cen v roce 2000 (okolo 4 procent) a od něj by se měl odvíjet i mzdový nárůst. Podl
e předběžných oznámení budou odbory požadovat růst reálných mezd o jedno až dvě procenta, ale jen "v podnicích, které si růst mezd mohou dovolit".Růst platů by měla napřesrok omezit i plánovaná restrukturalizace a revitalizace: žádný zahraniční vlastník si nedovolí vyplácet mzdy vyšší, než je produktivita práce. "Domnívám se, že v soukromém sektoru uvidíme nominální růst kolem 4 - 5 procent, tedy mírně nad úrovní očekávané na konci příštího roku. Většina podniků reaguje na neúměrné mzdové požadavk
y redukcí zaměstnanosti. I tento trend bude pravděpodobně pokračovat na počátku příštího roku," konstatoval Martin Hlušek z Erste Bank.Zaměstnanci státního sektoru rovněž nemohou počítat s růstem mezd. Podle návrhu státního rozpočtu má objem vyplacených mezd dosáhnout zhruba letošní úrovně. Pokud budou chtít dostat přidáno, budou se muset zaměstnanci státního sektoru smířit s propouštěním.
Zdroj: HN z 30. 11. 1999
Který menší elektromobil zvládne nejlépe cestu z Prahy třeba do chorvatského Splitu? 1000 km si žádá zhruba pět nabíjení
Red Bull přichází o geniálního konstruktéra. Adrian Newey oficiálně končí
Tesla Cybertruck míří do Evropy a Česká republika není výjimkou
Československo předním odběratelem maďarského výrobce: Nákladní Csepely u nás jezdily ve dvou generacích
Tuzemské silnice se budou opravovat ještě rychleji a efektivněji. Česká firma na to má nový stroj
