Získávání klientů povinného ručení je někdy na hranici etiky pojišťovnictví

07.12.1999 | ,
POJIŠTĚNÍ


Pojišťovacím makléřům a některým obchodním zástupcům se nelíbí, že povinné ručení může nabízet v podstatě kdokoli

Pojišťovacím makléřům a některým obchodním zástupcům se nelíbí, že povinné ručení může nabízet v podstatě kdokoli.

Masívní marketingovou kampaní a kroky, které jsou někdy na hranici etiky pojišťovnictví, se ucházejí tuzemské ústavy o majitele motorových vozidel, kteří musejí do konce roku uzavřít povinné ručení.

Mezi ty firmy, které na klienty zaútočily nejvýrazněji, patří například Česká pojišťovna (ČP) se svým programem Rodina a přátelé. Díky němu mohou lidé, kteří zaplatili pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u ČP, zprostředkovávat povinné ručení a vydělat si tak za jednu smlouvu (podle kubatury motoru) až 500 Kč. Tento krok však nenašel pochopení u makléřských společností ani u obchodní služby nej

větší pojišťovny, protože zužuje prostor pro jejich výdělky. "Neproškolený občan má možnost pojišťovat a přitom být odměněn i více než dlouhodobě připravovaný obchodní zástupce," uvedl pracovník obchodní služby ČP, který si však z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován. Podle něj jsou tímto programem poškozeni nejen obchodníci ČP, ale i klienti, kteří se od příbuzného či souseda těžko dozvědí podrobnosti například o limitech pojistného plnění, bonusech a ostatních věcech. "K těmto věcem budeme mít se členy jednání příští týden, ale už asi nestihneme ovlivnit to, co se děje," uvedl tajemník Asociace českých pojišťovacích makléřů Zdeněk Kutina.

Podle některých zdrojů se tak ČP dostává na hranici etického kodexu České asociace pojišťoven (ČAP). Podle něj musí každý, kdo produkt nabízí, "poskytovat úplné, nezkreslené, pravdivé a srozumitelné informace".

"Tohle zřejmě příbuzný, který vám nabízí povinné ručení, jen těžko dodrží," uvedl jeden z makléřů, který chtěl zůstat v anonymitě. Podle mluvčího České pojišťovny (ČP) Michala Urbana je program Rodina a přátelé jen doplňkovým prodejním kanálem, který není nijak masívně využíván. "To samozřejmě nebrání - už jenom vzhledem k počtu vozidel, která je třeba pojistit - obchodní službě ČP či makléřům v jejich vlastní

ch obchodních aktivitách, za které jsou odměňováni příslušnými provizemi," uvedl.

Pravdou zůstává, že při korespondenčním způsobu sjednání nebo například prostřednictvím internetu klient také podrobné vysvětlení nedostane, nicméně při osobním kontaktu by to mělo být samozřejmostí. Podle některých zdrojů není úplně v pořádku ani sleva 200 Kč, kterou poskytuje Komerční pojišťovna za vyplněný dotazník. Názory na tyto praktiky se také liší - především makléři a obchodní zástupci tyto způsoby získávání klientů

kritizují, protože jim ubírají potenciální zákazníky, některé pojišťovny však také. "Máme řadu externích spolupracovníků, a to jak fyzických, tak právnických osob, které pro ní zajišťují pojistné smlouvy. Všichni jsou však přísně vázáni Kodexem etiky," uvedl například marketingový ředitel Chmelařské pojišťovny Vladimír Ujec. Zástupci tohoto ústavu nepovažují za příliš etické počínání, když například pojišťovna poskytne klientovi slevu 200 až 300 korun, pokud si smlouvu na povinné ručení dojde uzavřít přímo do pojišťovny. Na druhou stranu Marcela Slepánková z Generali míní, že od prodávajícího se nevyžaduje hluboká znalost problematiky a prodej zvládne po krátkém zaškolení. Problém vidí spíše v nabídce různých výhod, v nichž se pojišťovny předhánějí. "Záleží především na kupujícím, jak se nechá ovlivnit reklamou a jak moc ho zlákají slibované dárky, protože konečný výběr a s ním související odpovědnost zůstane na něm," konstatovala.

Pozitivní je, že podle zástupců oslovených pojišťoven se nepotvrdily zprávy o tom, že povinné ručení nabízejí podvodníci. Pro ty, kdo neplatí na přepážkách či jinak hotově (obchodní zástupci pojišťoven, makléři), přinášíme tabulku s konty, kam je jednotlivým ústavům možné pojistné zasílat, a bezpečně se tak podvodníkům vyhnout. Pod

le včerejších informací České tiskové kanceláře smlouvy uzavřelo zatím 1,7 miliónu majitelů aut a motocyklů. Policie jich však eviduje celkem více než 5,3 miliónu.

Zdroj: HN z 7. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: POJIŠTĚNÍ