Příští rok přinese více úvěrů

08.12.1999 | ,
ÚČTY A SPOŘENÍ


Guvernér <!-- #42 --> <a href="." oldjava="('/moduly/modulzprava_velky/napoveda.phtml?language=1&id_kod=42',243,420,'no')">ČNB</a> chce stabilní domácí kapitál, ten však odchází za výnosy do ciziny

Guvernér chce stabilní domácí kapitál, ten však odchází za výnosy do ciziny

Odliv úspor by mohl vést k růstu úrokových sazeb. Ekonomické oživení má však podle expertů vrátit tuzemský kapitál zpátky do České republiky.

Celkov

ý objem vkladů v České republice dosahuje zhruba 1,2 biliónu korun. Čím dále větší část těchto peněz se však do tuzemské ekonomiky nedostane. Zhruba 230 miliard je trvale uloženo na repo účtu ČNB. Dalších 200 miliard korun z bankovního sektoru letos odplynulo na účty zahraničních bank či do přímých půjček zahraničním subjektům. Jen v říjnu se podle měnového přehledu centrální banky tímto způsobem přesunulo celých 60 miliard korun.

Situace by se přitom měla v dalším období zhoršovat. Do zahraničí jde i většina výnosů z přímých zahraničních investic. "Jejich příliv roste rychleji, než jsme očekávali. V dlouhodobém horizontu ale může dojít k pohybu opačným směrem," uvedl včera guvernér České národní banky Josef Tošovský, který by uvítal, kdyby v ČR vznikl sta

bilní a dlouhodobý domácí kapitál.

Útěk do deviz však vidí většina analytiků jako logický a vyplývající z racionálního chování bank. "Domácí ekonomika se oživuje jen velmi pomalu a vyskytuje se v ní málo dostatečně kvalitních podnikatelských projektů," konstatoval Martin Čihák z Komerční banky. Chování bank navíc podpořilo i prudké snížení úrokových sazeb ČNB, které relativně zvýhodnilo dluhové investování do zahraničí. Spolu s penězi, které se točí na repo účtu u ČNB, jde podle Petra Zahradníka z Conseq F

inance o to, že v ČR nefunguje převod domácích úspor do investic a vzhledem k situaci podniků ještě dlouho nebude. "Naši bankovní manažeři se stále domnívají, že je lepší točit peníze na pokladničkách s 5 procenty (pozn. redakce na repo účtech), než rozjíždět spotřebitelské a jiné úvěrování. Rozhodně je to pohodlnější, zvlášť když necítí žádný tlak na hospodářský výsledek," upozornil Miroslav Singer, ředitel IS Expandia.

Příliv kapitálu ze zahraničí by však měl přinést tlak na domácí banky, aby začaly už v příštím roce pouštět více úvěrů do tuzemské ekonomiky. Již nyní financují řadu investorských aktivit, byť jako prostředník slouží zahraniční banka. V praxi systém pracuje následovně: Česká banka uloží své úspory u zahraniční, ta je pak půjčí investorovi,

který je následně vloží do nákupu firemního podílu v České republice.

"V konečném důsledku tyto peníze vydělávají doma. Problém je ten, že mezi českou bankou a investorem stojí zprostředkovatelský subjekt - zahraniční banka," řekl Martin Hlušek z Erste Ban

k.

S nastupujícím oživením ekonomiky budou banky posilovat své úvěrové aktivity v ČR na úkor zahraničí, dodal Čihák. Expanze úvěrů se však zřejmě omezí právě na zahraniční firmy či na podniky s majoritní účastí zahraničního kapitálu. Oživení však podle odborníků přinese nejen rozhýbání úvěrového trhu, ale zřejmě i růst úrokových sazeb. Zdražení peněz by potom mělo zpět přilákat peníze dočasně uložené v zahraničí.

Současný odliv krátkodobého kapitálu proto experti nehodnotí ani jako špatný, ani jako dobrý jev. "Je to přirozený důsledek hospodářského cyklu, který má v EU určitý předstih oproti ČR, takže hospodářské oživení nastupuje rychleji v zahraničí a také se tam na rozdíl od nás již zvyšují úrokové sazby," řekl Čihák.

S růstem domácí poptávky přijde i prohlubování deficitu běžného účtu, tj. odliv peněz nikoliv na účty u cizích bank, ale za dovážené zboží a služby. "V tuto chvíli odliv peněz přes běžný účet, který nefunguje kvůli slabé domácí poptávce, simulují banky, které finanční prostředky směřují v

en z ekonomiky přes finanční účet," zdůraznil Hlušek. Příliv zahraničních investic s sebou sice přinese kapitál, současně však investoři budou nakupovat technologie z dovozu. Peníze, které jsou nyní nečinně uloženy, se tak sice použijí v České republice, v konečném výsledku však stejně velká část z nich skončí v zahraničí.

Zdroj: HN z 8. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ