Domácí násilí tady bylo, je a nejspíše i vždy bude. Oběti domácího násilí častokrát strachem před agresorem nevyužívají zákonných práv a nedomáhají se spravedlnosti. V průběhu měsíce června vydal Nejvyšší soud České republiky rozsudek, který stanovuje tentokrát z finančního hlediska vliv domácího násilí.
Soudy nižších instancí
V rámci rozvodu manželství bylo nutné vypořádat bezpodílové spoluvlastnictví manželů (dnes společné jmění manželů) ke dni zániku manželství. Během řízení o dané vypořádání před soudem prvního stupně a dále před odvolacím soudem poukazovala bývalá manželka mimo jiné na skutečnost fyzického násilí, kterého se bývalý manžel měl dopouštět během manželství. Soud prvního stupně a odvolací soud pro účely vypořádání nevzaly tyto skutečnosti v potaz, kdy odvolací soud konstatoval, že v dané rovině domácího násilí zůstalo pouze u tvrzení.
Projednání Nejvyšším soudem
Dovolání bylo přípustné a Nejvyšší soud konstatoval, že v rámci vypořádání společného jmění manželů má být bráno do úvahy i protiprávního jednání manžela či manželky vůči druhému nebo dalším členům rodiny. Daný pohled na věc byl utvrzen taktéž principem dobrých mravů. Soud dále stanovil, že v případě, kdy má být v rámci vypořádání společného jmění manželů brán v potaz vliv péče o rodinu, musí být brán zřetel i na opačné jednání, tedy domácí násilí. Nejvyšší soud taktéž nesouhlasil s odvolacím soudem, že poukazování především na domácí násilí zůstalo pouze v rovině tvrzení. Některá tvrzení dle Nejvyššího soudu byly dostatečně konkrétní, aby byly předmětem dokazování.
Závěry rozsudku
Zákon stanovuje, že při vypořádání společného jmění manželů se přihlíží taktéž, jak se každý z manželů staral o rodinu. Domácí násilí a zjištění skutečnosti, že se jeden z manželů dopouštěl násilí vůči ostatním členům rodiny, má mít vliv na stanovení výše podílů při vypořádání společného jmění manželů. Nejvyšší soud proto zrušil rozsudek soudu prvního instance a rozsudek odvolacího soudu a vrátil věc soudu první instance k dalšímu řízení.
Kompletní znění Rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn.: 22 Cdo 1137/2012 ze dne 27. 6. 2012 můžete nalézt na veřejně přístupných webových stránkách www.nsoud.cz
Jak zákon káže…
Občanský zákoník
§ 149
(1) Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.
(2) Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem.
(3) Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.
Nejvyšší soud České republiky sp. zn.: 22 Cdo 1137/2012 ze dne 27. 6. 2012
Citace některých pasáží v textu rozhodnutí
Lze uzavřít, že při vypořádání BSM (dnes společného jmění manželů, pozn. autora) je třeba při úvaze o stanovení výše podílů zohlednit i skutečnost, že se účastník dopouštěl vůči členům rodiny násilného jednání (domácího násilí); přitom je třeba vzít do úvahy i jeho intenzitu, dobu trvání a všechny další okolnosti případu, které mohou mít vliv na posouzení věci v souladu s principem dobrých mravů.
Jde-li však o vypořádání majetkového společenství manželů po rozvodu manželství, pak nelze při stanovení podílů přihlížet k péči o rodinu (v užším smyslu, tedy o manžele a děti, případně jiné její členy, žijící ve společné domácnosti), která již v původní podobě zanikla. Naopak jiné skutečnosti v důsledku své povahy mohou být významné i tehdy, když spadají až za okamžik zániku majetkového společenství (např. potřeby nezletilých dětí). Dojde-li ovšem k násilí mezi bývalými manžely až po zániku manželství, slouží k ochraně před ním a k reparaci vzniklé újmy jiné právní prostředky.
