Růst v časové tísni

...růstu právem vysloužil velkou úctu. Jeho nedávný exkurz do spekulativních budoucích dějin, v němž se táže, zda hospodářský růst ve Spojených státech je u konce, přivábil tudíž značnou příznivě nakloněnou pozornost. V Gordonově argumentaci je však okamžitě patrný elementární omyl – a při bližším zkoumání vychází jasně najevo. Gordon rozlišuje tři průmyslové revoluce, které od 18. století dosud roztáčely hospodářský růst a zlepšovaly životní úroveň: PR č. 1 („pára, železnice“), jejíž určující vynálezy se objevily v letech 1750 až 1830, PR č. 2 („elektřina, spalovací motor, vodovod, interiérové toalety, komunikace, zábava, chemie, benzin“), jejíž určující vynálezy se objevily v letech 1870 až 1900, a PR č. 3 („počítače, internet, mobilní telefony“), trvající od roku 1960. Stěžejní část článku staví do protikladu transformační účinek PR č.