Prodavači času

...bank. Pro mě byly nejzajímavější úvahy na téma úroku. Ten je jednou ze základních cen v ekonomice a bez přehánění i filozofickým oříškem. Ve zmíněném článku se objevilo mimo jiné následující: „Až do začátku 16. století bylo půjčování peněz považováno za lichvu, za těžký hřích. Znamenalo totiž prodávat dar od boha – čas. Jednalo se vlastně o zneužívání bližního, který se dostal do nesnází. Půjčení peněz za úrok nebylo nic jiného než zahálčivý způsob vydělávání peněz, protože stačilo pouze čekat. Lichváři na smrtelné posteli se báli, že skončí v pekle a vraceli úroky všem, které za svůj život okradli“. K tomu neznámý autor přidal citát od neznámého františkánského mnicha ze 14. století: „Obchodník není oprávněn v daném typu transakce požadovat vyšší platbu od toho, kdo nemůže účet srovnat hned než od člověka, který může zaplatit ihned.