Když se mne ptáte na radu….

...svrchu zmíněný. Zprvu mne napadl návod k (ne)jednání, který byl inspirován úslovím často užívaným v Budapešti. Část věty z titulku tam prý dokončují slovy: …, tak vám radím, udělejte, jak uznáte za vhodné. Podobnou obranu proti naznačeným obavám jsem však zavrhnul. Uvědomil jsem si totiž, že řada odborníků poskytuje informace a udílí rady a musí tak nadále činit, neboť to je samou podstatou jejich profese. Když jsem o dané věci dále přemýšlel, počal jsem si pobrukovat písničku s textem: Já neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde… Nesnadno jsem pak od sebe odháněl vtíravou melodii i slova onoho songu. Až později mne napadlo, že v banálním šlágru se možná přece jen skrývá racionální přístup k riziku pramenícímu z nerozvážné rady. Nebudu však předbíhat vývoj dalších úvah i pointu tohoto sloupku.