Průměrná mzda se blíží 32 000 Kč: Blížíme se kousek po kousku k Rakousku?

Mzdy v ČR rostou, ekonomice se až překvapivě dobře daří. Kdo chce pracovat, tak pracuje, a podnikatelé pošilhávají po pracovní síle z východu. Jak na tom jsme ve srovnání se sousedy? A doháníme naše západní sousedy?
Autor: Shutterstock
8. 12. 2017

Sdílet

Průměrná mzda je jedním z nejdůležitějších ekonomických ukazatelů a téměř každý občan dané země si svoji mzdu srovnává s průměrnou (přestože většina obyvatel průměrné mzdy nedosáhne - v ČR cca 66 %). Dalším ukazatelem je medián mezd, který vyhladí přehled mezd o extrémně vysoké mzdy (vlastně je to prostřední hodnota a můžeme říci, že 50 % mezd je menších nebo rovných a 50 % mezd je větších nebo rovných jako hodnota mediánu), ale v mezinárodním srovnání se častěji používá průměrná měsíční hrubá mzda a docela dobře vypovídá o úrovni mezd v daných zemích.

Průměrná mzda v ČR

Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR dosahovala podle ČSÚ ve třetím kvartálu 2017 hodnoty 29 050 Kč (tedy cca 1 143 eur). Na průměrnou mzdu dosáhne přibližně třetina zaměstnanců. Medián mezd byl 25 181 Kč a vzrostl oproti stejnému období předchozího roku o 7,1 %.

Růst průměrné mzdy komentoval David Marek ze společnosti Deloitte takto: „Průměrná hrubá mzda se ve 3. čtvrtletí zvýšila o 6,8 procenta, při započtení inflace činí reálný růst 4,2 procenta. Porovnáme-li růst mezd a produktivity práce, je zřejmé, že takové tempo není dlouhodobě udržitelné.Současný růst mezd a zaměstnanosti převyšuje růst ekonomiky. Jednotkové mzdové náklady meziročně stouply o 2,0 procenta a již druhým rokem se snižuje cenová konkurenceschopnost firem." 

Pokud porovnáme segmenty, ve kterých mzdy rostly nejrychleji, tak to bylo zejména v odvětví pohostinství a ubytování (10,3 %), kde mělo silný vliv zavedení EET a přesun příjmů z šedé ekonomiky pod světlo účetnictví podniků. Dále byl růst mezd patrný ve zdravotnictví (9,7 %) a veřejné správě (8,2%), kde se projevilo vládní předvolební rozhazování a snaha "koupit" si hlasy. Statistici a ekonomové odhadují, že za celý rok by mzdy mohly vzrůst o 6,5 %.


Čtěte také:

Čisté mzdy v evropských zemích podle OECD v roce 2015

Opravdu jsou naše mzdy tak špatné?

Co všechno ovlivní snížení minimální mzdy v roce 2018?


Jak jsou na tom jiné země střední Evropy?

Začneme nejdříve u našich bratrů na Slovensku, kde hrubá měsíční mzda za třetí kvartál 2017 byla 935 eur, tedy přibližně 23 910 Kč.

Pokročíme do země s nádherným hlavním městem Budapeští. Maďarská průměrná hrubá měsíční mzda v září tohoto roku činila 277 750 forintů, tedy cca 22 609 Kč.

Dále se posuneme na západ, do státu, který má společnou historii s námi i Maďarskem, a tím je Rakousko. V divokých devadesátých letech jsme podle politiků měli Rakousko rychle dohnat. Bohužel realita z pohledu HDP i platů je odlišná - doháníme, ale pomalu. Průměrná hrubá mzda v Rakousku činila v roce 2016 3 406 eur, tedy cca 87 104 Kč (dle aktuálního kurzu), ovšem mzdy v Rakousku také rostly a jistě bude průměrná mzda za rok 2017 vyšší.

Opět popojedeme a tentokrát k největšímu obchodnímu partnerovi České republiky – v Německu průměrná hrubá mzda činila v roce 2016 3 703 eur, tedy přibližně 94 693 Kč, německé ekonomice se v roce 2017 daří a mzdy jistě Němcům porostou.

I ekonomika našeho dalšího severního souseda usilovně roste a v Polsku byla průměrná hrubá měsíční v podnikatelském sektoru v říjnu 2017 4 574 polských zlotých tedy přibližně 27 281 Kč.

Pro lepší přehled uvádíme porovnání v tabulce i v relativním vyjádření, kde 100% hodnotu tvoří průměrná měsíční hrubá mzda v Německu

Země Průměrná měsíční hrubá mzda v Kč v 3. kvartálu 2017 Průměrná měsíční hrubá mzda v %, kde 100 % je průměrná mzda v Německu
Německo 94 693* 100, 00 %
Rakousko 87 104* 91, 99 %
Česká republika 29 050

30,68 %

Polsko 27 281 28, 81 %
Slovensko 23 910 25,25 %
Maďarsko 22 609 23,88 %

Zdroj: Statistické úřady Maďarska, Slovenska, Polska, ČR, Rakouska a Německa

Z porovnání můžete vidět, že v dohánění mzdové hladiny západních zemí jsme z bývalého východní bloku jedna z nejúspěšnějších zemí (lepší je pouze Slovinsko a Estonsko). Přesto je česká společnost zklamána, protože si mzdovou konvergenci představovala jinak (rychleji), ale nesmíme zapomenout na velké strukturální změny v naší ekonomice a její zbídačený stav po 40 letech socialismu.

Zdanění mezd

Dále se podíváme na zdanění průměrné měsíční mzdy, která je v zemích střední Evropy značně odlišná. Toto srovnání nám poskytnou data z OECD o výši zdanění práce z roku 2016.. V České republice je průměrná měsíční mzda zdaněna 43 %, což je pro všechny pravicově zaměřené lidi opravdu velké číslo. Tuto výši si spoustu zaměstnanců neuvědomuje, protože je skryta v rámci superhrubé mzdy.

Tip: Vypočítejte si čistou mzdu

Zdanění průměrné mzdy v jednotlivých zemích dle OECD

  • Německo 49,4 %
  • Maďarsko 48,2 %
  • Rakousko 47,1 %
  • ČR 43 %
  • Slovensko 41,5 %
  • Polsko 35,8 %

Nejvíce se práce daní v Německu, které je dlouhodobě vnímáno (společně se severskými státy) jako velmi solidární země. Němec s průměrnou mzdou státu odvede tedy téměř polovinu své mzdy. Nejméně je průměrná mzda zdaněna v Polsku, kde tato hodnota činí 35,8 %, tedy téměř o 8 % méně než v ČR.

Jak jste na tom se mzdou vy? Dosahujete průměrnou hrubou mzdu? Jakými kroky by měla vláda zajistit růst mezd? Mělo by zdanění mezd poklesnout? Diskutujte pod článkem.

Více o autorovi

Michal Bureš
Šéfredaktor Finance.cz