Staří Sumerové se bolesti zbavovali rostlinou Hu-Gil. Říkali jí smějící se rostlina. V Mezopotámii se zase k potlačení bolesti používaly byliny a alkohol, ale už ve 13. století př. n. l. se v písemných zmínkách objevuje opium. Zhruba o deset tisícovek let později přicházejí Číňané s akupunkturou, při operacích nemocnému ulehčovali od bolestí přípravkem s indickým konopím, které se při léčbě chronické bolesti nakonec používá dodnes. Novodobá léčba bolesti je z tohoto pohledu velmi mladá, jako samostatný obor se prosazuje až v 70. letech minulého století.
Bolest hlavy ještě není migréna
Mezi nejběžnější zdravotní potíže patří právě bolesti hlavy. Někteří jim rovnou říkají migréna. Ta je ale jen jedním z typů bolestí hlavy, které provází záchvaty. Jednoznačný původ lékaři neznají.
Migréna je podle odborníků charakterizována intenzivní, pulzující bolestí s nepříjemnými doprovodnými příznaky-přecitlivělostí na světlo, hluk, vůně, či pachy a nevolností, nebo zvracením. Záchvat migrény může být vyvolán vnějšími vlivy, jako je změna počasí nebo konzumace určité potraviny či nápoje. Migréna ale může vzniknout kvůli i vnitřním vlivům. Může to být například menstruace u žen, stres nebo nedostatek spánku a další. Psychický stav člověka mezi příčiny migrény nepatří. Přispívá však ke vzniku migrenózních záchvatů. Ať už jsou vyvolány stresem nebo zhoršeny přítomností úzkosti, nebo deprese, které jsou u pacientů touto nemocí postižených častější než ve zdravé populaci.
O dědičnosti této choroby se ještě mnoho neví. Je však velmi pravděpodobně, že se dispozice k rozvoji tohoto onemocnění dědí.
(foto: Shutterstock)
Začátek migrény poznáte
Startující migrénu může nemocný poznat podle tak zvaných prodromů. To jsou příznaky, které trvají třeba jen několik hodin, ale i několik dnů. Postižený může cítit únavu, napětí ve svalech, nebo naopak veselou náladu. U někoho ale může být tato fáze migrény přeskočena a hned se dostaví bolest hlavy. Druhou je u klasické migrény fáze aury. Objevuje asi u třetiny nemocných.
Je to podle lékařů stav, kdy se ještě před vznikem bolesti hlavy objeví například typická porucha zraku s jiskřivými obrazci v zorném poli, které mění místo. Nebo se pacientovi rozpadne zorné pole a postižený nemůže číst nebo řídit auto. Ale objevují se i jiné projevy aury. Například brnění končetiny, porucha řeči nebo zhoršení hybnosti končetiny. Toto vše ale do hodiny vymizí, většinou s nástupem bolesti aura zanikne.
Pak následuje bolest hlavy, která může přijít i bez předchozího varování. Bývá intenzivní, jen výjimečně dochází pouze k mírné bolesti. Třetí fáze migrény, bolest, zasahuje často polovinu hlavy, nepříjemný pocit se táhne od spánku kolem ucha až k záhlaví.
Poslední fází je relaxace. Člověku se uleví, bolest ustává. Po ní přichází vyčerpání a únava. Někteří pacienti však mohou zažívat až euforické pocity.
Mají ji děti
Někoho se migréna ani nedotkne, jiní si jí užijí hojně. A týká se to bohužel i dětí. Častější je u chlapců, ale v období puberty se tento poměr obrací V dětství je diagnóza migrény problematická do doby, než dítě dokáže popsat problém.
Pro lidi, kteří bolestmi hlavy příliš netrpí, může být zajímavá otázka, kdy už si vzít prášek proti bolesti a kdy ještě počkat, zda bolest sama neodezní. Člověk postižený migrénou ale tohle neřeší. Většinou dobře ví, který lék mu zabere a kdy je nutné, aby jej užil.
Ne všichni pacienti ale potřebují na migrénu zvláštní medikamenty. U některých z nich zabere třeba káva a Acylpyrin, nebo Paralen, čaj z některých bylin, jindy studený obklad na hlavu nebo horký obklad na šíji. Alternativní léčba ale nemá podle odborníků u migrény prokázaný efekt.
