SB: V ČR získá věřitel z konkurzu nejméně ze zemí EU

Firmy neplnící řádné závazky se na základě návrhu na prohlášení konkurzu jednoho z věřitelů dostanou do konkurzu. Soud pak určí správce konkurzní podstaty, který se snaží z majetku úpadkové společnosti uspokojit co nejvíce věřitelů. V Česku ale není kvůli dlouhým vyřizovacím lhůtám a "obratnosti manažerů" úpadkových společností již proti západoevropským zemím co zpeněžit, uvedl analytik Měšce Petr Gola.

Dostane-li se v Česku dlužník do konkurzu, přihlašuje věřitel zpravidla své pohledávky jenom proto, aby měl podklad pro jejich oprávněný odpis v účetní evidenci, dodal. Nebezpečí tkví podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka také v tom, že věřitelé se pak sami dostávají do existenčních problémů.

Délka konkurzního řízení je v Česku proti ostatním členským zemím EU podstatně delší. Průměrná délka konkurzního řízení v Irsku, Belgii, Finsku a Norsku se pohybuje okolo půl roku, což je podle Goly ve střední Evropě něco těžko představitelného (zde je v průměru delší než pět let). Současně v těchto zemích se společnost dostane do konkurzního řízení mnohem snáze než v tuzemsku, podotkl.

Konkurzní právo v Česku je nově upraveno insolvenčním zákonem, jehož účinnost měla být původně dne 1. července 2007, ale v únoru byla vládou odložena na 1. ledna 2008. Hlavním důvodem odkladu bylo zpoždění legislativních a technických prací na vzniku takzvaného insolvenčního rejstříku. Nový zákon posílí práva věřitelů a rozmělní vazbu mezi dlužníkem a správcem konkurzní podstaty, míní Drábek. Dává prý také větší šance na oživení podniku po konkurzu.