Uplynulý týden očima redakce

Bankám rostou zisky, poplatky však nesnižují

Zdá se, že být vlastníkem banky v České republice není špatný “byznys“. Naše banky patřily  minulém roce mezi nejziskovější tuzemské firmy a jejich letošní čtvrtletní výsledky naznačují, že letošní rok by z tohoto pohledu mohl být ještě úspěšnější. Komerční banka zvýšila v prvním čtvrtletí čistý konsolidovaný zisk o téměř čtyři procenta na 2,51 miliardy korun, zisk České spořitelny dosáhl takřka 9 % růstu na 2,72 miliardy Kč. Z velké bankovní trojky tak nezvyšovala zisk jen ČSOB, které zisk klesl o 27,1 procenta na 2,64 miliardy korun. Dařilo se však i malým bankám - HVB Bank stoupl čtvrtletní čistý zisk o třetinu na 647 milionů Kč. Raiffeisenbank zvedla čistý zisk meziročně o více než pětinu na 167 milionů korun. Rostoucí zisky bank vytvářejí prostor pro snížení tolik diskutovaných bankovních poplatků. Ty nedávno kritizovala i Evropská komise. Banky však tlaku veřejnosti i státních a evropských institucí zatím “statečně“ odolávají a odmítají svou poplatkovou politiku nějakým zásadním způsobem měnit. Nicméně jistou snahu jim upřít nelze. První vlaštovkou bylo, doufejme, zrušení poplatku za příchozí platby, tedy vítěze ankety o nejabsurdnější poplatek, ke kterému se odhodlaly již tři banky – eBanka, Raiffeisenbank a Poštovní spořitelna.

Velké “rošády“ na evropském finančním trhu

Bankovnímu sektoru se však zdaleka nedaří jen u nás, ale v celé EU. Není proto divu, že struktura evropského bankovního trhu prochází v posledních letech poměrně dynamickým vývojem. Důkazem toho je i spojení dvou velkých italských bank UniCredit a Capitalia. Jejich spojením vznikne nová banka, která bude tržní hodnotou přes 100 miliard eur, tedy více než 2,8 bilionu Kč, druhou největší v Evropě za HSBC. Spojení obou bank je významné i z pohledu ČR. Nová banka bude mít totiž významný podíl v pojišťovně Generali, která koncem dubna oznámila, že vytvoří společný podnik s českou finanční skupinou PPF, která vlastní Českou pojišťovnu. Přitom UniCredit u nás již ovládá Živnostenskou banku a HVB Bank, které by se do konce letošního roku měly sloučit. Kromě toho mu patří i Pioneer investment, CAC leasing a HYPO stavební spořitelna. Vliv skupiny Unicredit na český finanční trh je tak již dnes více než významný. Říkáte si, že už začíná být poněkud složité se v té spleti vlastnických vztahů vyznat? Máte pravdu. A bude hůř. Zdá se totiž, že UniCredit chce jít ještě dál. Tento měsíc oznámil, že uvažuje o spojení s francouzskou bankou Société Générale, která v České republice vlastní Komerční banku.

Hořické trubičky získaly evropskou ochrannou známku

Hořické trubičky se staly sedmým českým výrobkem, kterému Evropská unie udělila ochrannou známku původu. Pravé hořické trubičky se tak budou smět vyrábět jen v podkrkonošském městě a jeho nejbližším okolí. První tři registrace získala Česká republika již ve chvíli, kdy do Evropské unie vstoupila. Jednalo se o budějovické pivo, budějovický měšťanský var a českobudějovické pivo. Poté registrační proceduru úspěšně dokončily další tři české výrobky, a to štramberské uši, pohořelický kapr a žatecký chmel. Během letošního mají šanci získat ochrannou známku i mariánskolázeňské oplatky, pardubický perník, nošovické kysané zelí a třeboňský kapr.

Evropská ochranná známka bude mít v budoucnu na společném evropském trhu stále větší váhu. Evropská unie je totiž u krajových specialit ochotna tolerovat tradiční, od běžné výroby odlišnou výrobní praxi. A právě jedinečnost v záplavě sériové tovární výroby, kterou stále více evropských spotřebitelů začíná preferovat, může našim malým výrobcům pomoci udržet se na trhu či dokonce expandovat na evropské trhy.

O tom, že vlastnictví evropské ochranné známky není jen jakýmsi prestižním oceněním svědčí i další událost minulého týdne. Maďarský Nejvyšší soud totiž rozhodl s konečnou platností ve prospěch Budějovického Budvaru ve dvou sporech o označení původu „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“. Bylo tak definitivně zamítnuto odvolání společnosti Anheuser-Busch, která se snažila od roku 2001 ochranu těchto označení původu v Maďarsku zrušit. Soud potvrdil ochranu obou označení původu nejen v češtině, ale i v dalších 3 jazycích - němčině, angličtině a francouzštině.