WSJ: ECB začne kvůli ekonomice snižovat sazby již na jaře

ECB se s odkazem na vysokou inflaci v eurozóně zatím nepřipojila k vlně snižování úroků ve světě; tu centrální banky USA, Británie a Kanady uskutečňují již od konce loňského léta v odpovědi na otřesy finančních trhů. Nyní však otázka pro ECB nezní, zda úroky sníží, ale kdy, říká ekonom londýnské pobočky Credit Suisse Neville Hill.

Tlak na ECB se zvláště zvýší po úterním kroku, v němž Fed mimořádně a prudce snížil základní úrokovou sazbu ze 4,25 na 3,5 procenta. Investoři na termínových trzích teď podle cen kontraktů sázejí na to, že ECB začne sazby snižovat v květnu a letos je zredukuje celkem třikrát, vždy o čtvrtinu procentního bodu. Někteří čekají začátek snižování úroků již v březnu. ECB již sedm měsíců drží základní sazbu na čtyřech procentech a Fed úterním zásahem snížil své úroky pod její úroveň.

ECB krok Fedu oficiálně nijak nekomentovala a zatím tvrdí, že ekonomické vyhlídky eurozóny jsou příznivé a oslabování americké ekonomiky je nenarušuje. Za hlavní problém tak činitelé ECB považují vysokou inflaci, což by naznačovalo, že v dohledné sazby dolů nepůjdou.

V takovém postoji přitom banku podporují i politici. Ministry financí EU v úterý nechal dvoudenní světový propad burz v klidu. Možnou recesi označili šéfové státních pokladen pouze za problém USA, který podle nich na osud evropského a celosvětového hospodářství žádný vliv mít nebude.

Řada ekonomů a investorů si donedávna v podobném duchu myslela, že ekonomický cyklus v USA, Evropě a Asii se vzájemně "odpojil"; nyní však mění názor, protože vědí, že případná silná recese v USA by výrazně poškodila celou světovou ekonomiku v čele s Evropou. Právě tento závěr byl hlavní příčinou nynějšího prudkého dvoudenního propadu světových burz, na nějž americké trhy i přes hrozbu recese v USA doplatily relativně nejméně.

Evropští politici občas vyzývají ECB, aby snížila úroky, a podpořila tím ekonomiku nebo zmírnila tlak na prudké posilování kurzu eura; nyní jí však naopak naznačovali, že by ECB na Fed nijak reagovat neměla. "Centrální banka má pravdu, když hájí cenovou stabilitu. Neočekávám, že ECB podnikne podobný krok jako americká centrální banka a upraví sazby směrem dolů," řekl lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, který předsedá takzvané Euroskupině ministrů financí eurozóny.

Podle ekonomů však realita ekonomického vývoje nakonec přiměje ECB ke změně stanoviska. "Jestliže problémy v USA jsou tak velké, že Fed reagoval takto, pak to bude mít dopad i na Evropu," řekl hlavní ekonom londýnské Unicredit Marco Annunziata. "Představa, že Evropa tím projde bez potíží, tak nemůže vyjít," dodal.

Problémy v ekonomice vyostří otřesy na trzích, které by mohly srazit podnikatelskou a spotřebitelskou důvěru v eurozóně. Pokud bude pokles na trzích delší, může to signalizovat, že ekonomický cyklus eurozóny vstoupit do fáze útlumu, což by začalo mít negativní dopady na zaměstnanost. Je zde i riziko globálního útlumu s následným oslabením poptávky po dovozech z Evropy, řekl listu Julian Callow z londýnské Barclays Capital.

Navíc nižší sazby v USA a Británii bez snižování úroků v eurozóně ještě zesílí tlaky na zvyšování kurzu eura. To by již začalo ochromovat evropský export a snižovat dovozní ceny, což obojí vyvine další tlak na uvolnění sazeb, uvádí list. Guvernér britské centrální banky Mervyn King v úterý prohlásil, že britská ekonomika letos zřejmě prudce zpomalí, a naznačil tak další snižování úroků.

Ekonomové čekají výrazné zpomalení růstu v eurozóně již v údajích za poslední loňské čtvrtletí. Další klopýtnutí v prvním letošním čtvrtletí by zřejmě již banku přesvědčilo, že ekonomika je ve vážnější situaci, než si dosud myslela. Až na čísla o HDP, která z hlediska měnové politiky popisují již poměrně starou historii, by však centrální banka čekat neměla a reagovat by měla spíše na rychlejší indikátory vývoje, například průmyslovou výrobu nebo maloobchodní tržby, uvedl Annunziata.