Více než třetina populace má pocit, že žije v chudé rodině

Pocit chudoby je subjektivním vyjádřením toho, jak lidé vnímají životní úroveň svých domácností, uvedl STEM. Podle údajů Českého statistického úřadu tvořily tyto domácnosti v roce 2006 jen 2,5 procenta všech domácností v Česku, zatímco v šetření STEM to bylo osm procent domácností.

Podíl rodin označených respondenty jako "určitě chudé" a "spíše chudé" se v letech 1993 až 1996 snížil z 39 procent na 32 procent. V následujících letech mírně stoupal až k 39 procentům v roce 2000 a od té doby zvolna klesal k současným 35 procentům. Za poslední tři roky se změnil tento podíl jen nepatrně.

Z výzkumu vyplynulo, že lidé pracující v dělnických profesích sami sebe řadí ze 60 procent mezi příslušníky chudých rodin. Největší zastoupení mají mezi příslušníky chudých rodin lidé se základním vzděláním (53 procent) a lidé nad 60 let (44 procent). Polovina důchodců se za chudé nepokládá. Jejich zastoupení ve skupině chudých rodin je však vyšší než podíl ostatních sociálních skupin, s výjimkou nezaměstnaných.

Nezaměstnanosti se bojí 42 procent Čechů. Mezi příslušníky chudých rodin je to už 57 procent, zatímco v ostatních rodinách, které se za chudé nepokládají, o něco více než třetina. Pocitem nejistoty z budoucího ekonomického vývoje trpí 64 procent Čechů. Jsou to nejen lidé, kteří považují své rodiny za chudé (90 procent), ale také polovina ostatních rodin.

Podle výzkumu chudé rodiny podstatně častěji žijí "od výplaty k výplatě" (34 procent proti čtyřem procentům ostatních rodin). Mezi rodinami s dětmi pociťuje chudobu pouze třetina, zřejmě proto, že rodiny s dětmi mají obecně vyšší příjmy než rodiny bezdětných dospělých.

Pojem "chudá rodina" je podle STEM subjektivní a nemusí se krýt s objektivními charakteristikami, jakými je výše příjmu a složení domácnosti. Sebezařazení mezi chudé rodiny je dáno také představami lidí o životním stylu, hodnotovou orientací a konzumními nároky.

Dalším indikátorem životní úrovně je schopnost rodin vyjít s příjmem. Z výzkumu vyplývá, že při uspokojování potřeb z příjmu mají obtíže téměř dvě třetiny lidí; osm procent přiznalo velké obtíže. Toto zjištění se do značné míry kryje s údaji ČSÚ, podle nichž 11 procent českých domácností vycházelo se svým příjmem jen s velkými obtížemi. Více než třetina lidí se s existenčními problémy potýkat nemusí, sedm procent lidí žádné problémy s uspokojováním svých potřeb z příjmů svých domácností nemá.

STEM sleduje poznatky o lidech, kteří mají obtíže při uspokojování potřeb svých domácností, od roku 1993, kdy podíl těchto lidí dosáhl rekordních 74 procent. Od roku 1998 podíl těchto lidí klesl na stabilní hladinu, která osciluje pod dvěma třetinami. Lehce klesající tendence posledních dvou let se letos zastavila. Podíl lidí, kteří mají větší či menší existenční problémy, letos vzrostl o čtyři procentní body.

Problémy pociťují ve větší míře domácnosti lidí, kteří žijí sami (76 procent), dále domácnosti důchodců (73 procent) a také nezaměstnaných osob (89 procent). Daleko nejčastěji deklarují obtíže lidé s měsíčním příjmem domácnosti do 20 tisíc korun, dvoutřetinové zastoupení v "problémové" skupině mají také lidé s příjmem mezi 20 tisíci až 30 tisíci korunami.

Průzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, zúčastnilo se ho 1320 respondentů.