ANALÝZA-O přijetí eura na Slovensku rozhodne spíše politika

...Winfrey
                                
 Evropská unie zřejmě umožní 
Slovensku přijmout jednotnou měnu podle plánu v příštím roce 
navzdory obavám tvůrců měnové politiky eurozóny, že prudký růst 
cen na Slovensku brzy přeskočí požadovaný inflační strop.
                                
 Slovensko již podmínky pro nahrazení koruny eurem splnilo. 
Analytici však nedávají zemi mnoho nadějí, že udrží inflaci 
dlouhodobě pod kontrolou - podobně jako v případě Slovinska, 
které se stalo členem eurozóny loni, a letos v březnu tamní 
inflace zrychlila na nejvyšší úroveň za pět let.
                                
 Větším rizikem by však podle analytiků bylo odmítnutí 
žádosti Slovenska pouze na základě technických detailů. Takový 
krok by totiž mohl odradit ostatní postkomunistické členské země 
Evropské unie, které se také chystají časem přijmout euro, ale 
zatím provádějí nezbytné reformy.
                                
 "Je velmi naivní popírat, že v sázce není nic víc než 
technické otázky. Je to velmi jednoznačná politická otázka," 
řekl ekonom David Lubin ze Citigroup v Londýně.
                                
 "Rizikem je, že bude-li žádost Slovenska zamítnuta, pak bude 
Evropská unie vypadat, jako když ostatním členským státům říká: 
'My o expanzi eurozóny prostě nestojíme'."
                                
 Evropská komise 7.května oznámí svůj verdikt, zda je 
Slovensko připraveno na vstup do eurozóny. V minulosti se přitom 
již zachovala přísně.
                                
 V roce 2006 exekutiva EU zamítla žádost Litvy, která 
překročila inflační limit o zlomek procentního bodu. Tvrdí 
přitom, že přísná zůstane.
                                
 "Komise použije v případě Slovenska stejná ekonomická, 
objektivní kritéria, jaká použila v případě 15 zemí, které už v 
eurozóně jsou," řekla mluvčí Evropské komise Amelia Torresová.
                                
 "Ta kritéria jsou zanesena v Maastrichtské smlouvě," dodala.
                                
 NEUDRŽITELNÁ?
                                
 Pětimilionové Slovensko v případě vstupu do eurozóny 
přispěje jen malým zlomkem k ekonomickému výkonu bloku. Avšak 
slovo šéfa slovenské centrální banky bude mít při rozhodování o 
měnové politice v Radě guvernérů Evropské centrální banky (ECB) 
stejnou váhu jako slovo jeho kolegů z ostatních národních bank.
                                
 Klouzavá průměrná míra slovenské meziroční inflace v březnu 
činila 2,2 procenta. Splnila tak s rezervou celého 1 procentního 
bodu maastrichtské kritérium, které stanoví, že inflace uchazečů 
o euro by neměla překročit o více než 1,5 procentního bodu 
průměr inflace tří zemí s nejnižším růstem cen v Evropské unii.
                                
 Tento výsledek stojí proti tvrzení, že země ještě není na 
vstup do eurozóny připravena. Slovenská ekonomika však loni 
šlapala tempem 10,4 procenta a centrální banka možná bude muset 
ještě snížit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, aby je 
sladila s úrovní ECB. To může vést k zesílení inflačních tlaků.
                                
 Evropská komise 28.dubna zveřejní ekonomické prognózy, které 
mohou naznačit, zda je Slovensko schopno plnit kritéria vstupu 
"udržitelným způsobem", jak požaduje Maastrichtská smlouva a jak 
v poslední době čím dál více zdůrazňují představitelé ECB.
                                
 Analytici však mají o budoucnosti slovenské inflace poměrně 
jasno. V průzkumu Reuters zveřejněném v úterý předpovědělo 24 ze 
26 oslovených, že země přijme euro podle plánu již v lednu, ale 
13 z 19, kteří pozorně sledují míru růstu tamních cen, se 
domnívá, že poté nedokáže udržet inflaci v mantinelech EU.
                                
 RIZIKO POPULISMU
                                
 Ekonom Ivailo Vesselinov z firmy Dresdner Kleinwort říká, že 
by dávalo smysl, kdyby ECB udělala po Litvě ze Slovenska "další 
příklad" a žádost země o přijetí jednotné měny zamítla.
                                
 Takový krok by ale mohl přimět politiky v celém regionu, aby 
roztočili spirálu výdajů a zmrazili reformy. Sám slovenský 
premiér Robert Fico vyhrál volby mimo jiné na základě štědré 
sociální agendy.
                                
 Fico uvedl, že Slovensko letos sníží schodek veřejných 
financí na 2,0 procenta hrubého domácího produktu (HDP) proti 
původnímu cíli 2,3 procenta. Vláda tak chce zvýšit šance na 
přijetí eura a krotit inflaci.
                                
 Česko a Maďarsko se k přijetí eura stavějí spíš rezervovaně. 
Polská vláda říká, že chce do eurozóny vstoupit co nejdříve, 
zřejmě se jí to však nepodaří před koncem volebního období v 
roce 2011. Odmítnutí Slovenska by to mohlo změnit.
                                
 "Odvrácenou stranou odmítnutí země, jako je Slovensko, by 
zřejmě bylo povzbuzení populismu, načež by všechny země v 
regionu udělaly krok zpátky a všeobecně uvolnily fiskální 
politiku," řekl Vesselinov.
                                
 "Předpokládáme, že bude-li Slovensko v této fázi odmítnuto, 
bude jim trvat nejméně tři roky nebo ještě déle, než ta kritéria 
znovu splní," dodal.
                                
 PRŮZKUM O ROZŠÍŘENÍ EUROZÓNY NALEZNETE NA [ID:nBUC243863].
                                
 PRŮZKUM O KONVERZNÍM KURSU KORUNY NA      [ID:nMUL240066].
                                
(Reportéři: Peter Laca a Marcin Grajewski; Přeložil: Jan 
Schmidt)


[PRAHA/Reuters/Finance.cz]