Jihočeská Zlatá niva bude mít chráněné zeměpisné označení od EK

Ve čtvrtek o půlnoci vypršela půlroční lhůta k podání námitek proti registraci. Podle dostupných informací komise žádné námitky neobdržela, a udělení práva na chráněné označení by tak mělo být již formalitou, uvedl.

"Podle mých informací z Evropské komise marně uplynula lhůta, v níž bylo možno vznést proti ochraně námitky, a udělení certifikátu o ochraně označení Jihočeská Zlatá Niva tak již nic nestojí v cestě," uvedl europoslanec. V praxi to znamená, že výroba napodobenin, ať už v Česku nebo v zahraničí, bude nepřípustná. Pokud se nějaká objeví, bude se moci výrobce bránit i soudně. Podle Březiny by měla do měsíce získat evropskou ochranu označení i Jihočeská Niva.

Nejvíce chráněných označení unie udělila Itálii s více než 160 výrobky, podobně je na tom Francie. Španělsko a Portugalsko mají přes 100 chráněných zemědělských a potravinářských produktů.

Na podobné právo ochrany aspirují další tuzemské výrobky. U Olomouckých tvarůžků a Karlovarských oplatek mají námitky Německo a Rakousko. S problémy se potýkají některé žádosti na ochranu piv - Černá hora, Brněnské pivo a Znojemské pivo. Čekají na zveřejnění v Úředním věstníku EU, přestože všechny stanovené předpoklady splnily.

Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.

Evropská komise má tři druhy chráněných označení - chráněné zeměpisné označení (PGI) spolu s další známkou - tradiční zaručenou specialitou (TSG) - zajišťuje, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Chráněné označení původu (PDO) se týká potravin vyráběných v určité geografické oblasti za využití uznaného know-how. Toto označení získal například pohořelický kapr či žatecký chmel.