EU hned tak nezakročí proti daňovým rájům

S původním návrhem na postup proti státům jako Lichtenštejnsko, Macao, Hong Kong či Singapur přišli již v březnu právě Němci. Jejich úřady vyšetřují několik stovek svých občanů, kteří v Lichtenštejnsku údajně skrývají či skrývali stovky milionů eur. O tajná bankovní konta se údajně zajímají i úřady v Česku.

Malé knížectví se sice přihlásilo k daňové legislativě Evropské unie, ale pouze v případě fyzických osob. Právnických osob se to netýká, a firmy tak mohou své peníze před daňovými úřady v Lichtenštejnsku poměrně efektivně skrývat.

Tomu by přitom měla zamezit revize směrnice o zdaňování úspor. K té by ovšem musela unie přistoupit i bez ohledu na "lichtenštejnský skandál". Opětovné prozkoumání pravidel je výslovně uvedeno v legislativě a má se konat každé tři roky. Až revize skončí, Evropská komise může navrhnout některá vylepšení směrnice, ale také nemusí.

"Lucembursko je otevřené diskusi, ale myslím si, že je velmi špatné dělat závěry ještě předtím, než víte, jestli současný systém funguje či nefunguje," řekl novinářům lucemburský ministr financí Luc Frieden. Podle Evropské komise existují v celé směrnici značné nedostatky, ale Frieden s tím nesouhlasí. "Žádné nejsou," dodal.

Vyšetřování začalo poté, co německá tajná služba BND koupila od jistého bývalého zaměstnance lichtenštejnské banky LGT ukradený disk se seznamem klientů. To vyvolalo ostrou rozmíšku mezi Německem a Lichtenštejnskem.

Princ-regent lichtenštejnského knížectví Alois nejdříve německé úřady obvinil z kupčení s kradenými daty. Šéf německé sociálnědemokratické strany (SPD) Kurt Beck pak mimo jiné prohlásil, že knížecí rodina podle něj má špatné svědomí a že by se Lichtenštejnsko mělo chovat tak, jak je obvyklé mezi civilizovanými státy.