Mzdy v Polsku rekordně vzrostly

Z informací centrálního statistického úřadu (GUS) vyplývá, že průměrná hrubá měsíční mzda v květnu činila zhruba 3100 zlotých (téměř 23.000 korun), což je o 12,6 procenta více než ve stejném období loňského roku. Pro srovnání - průměrná hrubá měsíční mzda v České republice ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku činila 23.435 korun (zhruba 3167 zlotých).

Experti se shodují, že je to efekt hospodářského růstu, díky němuž Polsko začíná pomalu dohánět bohatší země Evropské unie. Ale než Poláci budou vydělávat stejně jako Němci či Britové, ještě to potrvá.

Lidé si uvědomují, jaká situace panuje na trhu práce. Poptávka po pracovnících stále roste a zároveň klesá nezaměstnanost, která se pohybuje okolo 11 procent. Přitom v březnu 2004 míra nezaměstnanosti v zemi byla vyšší než 20 procent. Ekonomika však začala po vstupu země do EU oživovat, vznikla řada nových pracovních míst. "Dříve jsme sázeli na růst produktivity práce, nyní přišla řada na růst mezd. Osoby jsou přijímány do zaměstnání za lepších podmínek," vysvětlil Bohdan Wyžnikiewicz z Institutu průzkumu hospodářství.

Shoduje se s ním řada zaměstnavatelů. "Nyní už nestačí dát práci. Aby se kandidát začal zajímat o nabídku, je nutné mu již na začátku slíbit něco extra," přiblížila situaci Karolina Adamiecová, ředitelka společnosti Reed, která se zabývá náborem pracovníků. Služební automobil, notebook, mobilní telefon však jsou pro manažery již jen pracovními nástroji, nikoliv extra dodatkem. Ještě donedávna takové věci působily na zájemce, nyní už zevšednělo i placení lékařské péče v dobré soukromé klinice pracovníkovi a jeho rodině.

Růst mezd je také výsledkem vlny stávek, které se v Polsku v posledních měsících odehrály. Vliv na situaci má i to, že polské firmy musí o pracovníky bojovat se zaměstnavateli ze západních zemí EU. Dobrý informatik, bankéř či číšník si mohou vybrat emigraci a také to často činí. "Na trhu chybí lidé, podniky nemají jinou možnost než přidávat," uvedl ředitel Konfederace polských zaměstnavatelů Andrzej Malinowski.

Emigrace, pro kterou se po rozšíření EU podle neoficiálních odhadů odhodlaly dva miliony Poláků, vysála mnoho odborníků. I když se zlepšily v Polsku pracovní podmínky a rostou mzdy, kvůli masové emigraci je nutné hledat nové způsoby lákání zaměstnanců, soudí experti.

Jedním z nich je pružná pracovní doba, možnost dělat z domova, úlevy pro ženy s dětmi, firemní půjčka, životní pojištění, školení, jazykové kurzy, doplňující studium. Za všechno zaměstnavatel zaplatí pod podmínkou, že pracovník nedá výpověď v nejbližších několika letech.

V novinách se stále častěji objevují různě zvýrazněné inzeráty, na reklamu dávají firmy stále více peněz. Propagují však nikoliv své produkty, ale sebe sama. Forem, jak upoutat pozornost je nepřeberné množství, nechybí zveršované inzeráty.

Ekonomové předpovídají, že mzdy v Polsku ještě letos znovu porostou. "Růst mezd může trvat ještě asi půl roku, ale nikoliv léta, hospodářství by to neuneslo. Je to pouze krátkodobý trend," soudí Wyžnikiewicz. Na dosažení průměrného platu v západních zemích EU si tak Poláci prý budou muset ještě počkat.

Rozdíly jsou stále ještě značné, průměrný plat v Polsku je v přepočtu 927 eur, zatímco například v Belgii 2589 eur a i v méně bohatém Portugalsku si průměrně lidé vydělávají 1500 eur měsíčně. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku ve 4. čtvrtletí loňského roku činila 937 eur.