Česko vyčerpalo tři čtvrtiny evropských dotací z let 2004 až 2006

Pro roky 2007 až 2013 je pro ČR vyčleněno 26,7 miliardy eur, přes 700 miliard Kč. Postupně se rozdělují krajům, obcím, ale i vysokým školám, podnikatelům a firmám, neziskovým organizacím i dalším institucím.

Z prvních evropských peněz, které byly pro Česko určeny v letech 2004 až 2006, získali nejvíc žadatelé z jižní Moravy, přes deset miliard korun. Podle Monitorovacího systému strukturálních fondů jsou na tom zároveň nejhůř v čerpání peněz. Vyčerpali jen dvě třetiny schválených dotací.

Nejvyšší podíl vyčerpané částky na získaných dotacích má Praha. Vyčerpat se podařilo 98 procent z téměř 3,5 miliardy Kč. Mezi kraji má ale hlavní město zvláštní postavení. Jsou pro něj určeny speciální dotační tituly. Podle pražské radnice dosahuje HDP na obyvatele Prahy 150 procent průměru EU, což je více, než unie pro běžné programy dotací připouští. Kvůli tomu chybí metropoli třeba peníze na vědu, výzkum a inovace.

Po hlavním městě získali z dotací nejvíc, 87 procent, v Pardubickém kraji. Celková schválená částka přes 3,1 miliardy je ale na druhou stranu ze všech regionů nejnižší.

K největším projektům podpořeným unií patří ve většině krajů výstavba kanalizace a čistíren odpadních vod. Například projekt Lužická Nisa pro aglomeraci Liberec - Jablonec nad Nisou, získal z EU zhruba dvě třetiny z miliardových nákladů. Podobnou podporu získaly i desítky dalších měst. Plnily podmínku EU, že musejí mít do roku 2010 vybudovanou kanalizaci.

Díky dotacím se za miliardy korun opravují také silnice, desítky budov mateřských, základních a středních škol v krajích se dočkají zateplení, v mnoha nemocnicích se objeví nové přístroje za desítky milionů, města a obce získaly stamiliony na revitalizace svých náměstí či rekonstrukce památkově chráněných budov. Další žádosti přitom obce i kraje připravují.

V některých regionech se však v poslední době v obavách před rostoucím zadlužením projevuje neochota platit k dotacím z vlastního. "V souvislosti s finanční a ekonomickou krizí se začínají objevovat problémy příjemců s předfinancováním projektu, zejména se získáním bankovního úvěru," uvedla mluvčí Regionální rady Jihovýchod, pod níž patří kraje Jihomoravský a Vysočina, Milena Marešová. Zatímco v minulých letech tak města doplňovala prostředky z rozpočtů bez rozpaků, teď některá zvažují odmítnutí dotace.

Například Svitavy v Pardubickém kraji už kvůli obavám z dluhů dotaci 30 milionů na opravu bazénu odmítly. Něco podobného zvažuje i Ústí nad Orlicí. V těchto případech přitom město nemůže použít peníze na jiné projekty, musí je tedy vrátit zpět. Jinde se přitom peněz nedostává. Například starostové z obcí v okolí Prahy požadují, aby byla větší část evropských peněz investována do budování mateřských a základních škol.

Kritizován je i celý systém dotací. Podle některých je nepřehledný, příliš rozvětvený a žádání o dotace je třeba pro malé obce i jiné subjekty příliš složité. Někteří žadatelé si proto najímají externí poradenské firmy, které žádosti vypracují. "Dost komplikovaný a nejednoznačný je výklad pravidel pro čerpání evropských financí, složité je i zajišťování peněz na předfinancování projektů a například velkým problémem pro kraj i města a obce je fakt, že DPH není uznatelným nákladem," řekl ČTK například mluvčí Ústeckého kraje Zbyněk Šebesta.